Pro akcionáře nastaly po finanční krizi v letech 2008/09 zlaté časy. Akciové trhy po léta těžily z nízkých úrokových sazeb po celém světě. Centrální banky nepociťovaly žádný tlak na jejich zvyšování, protože i růst spotřebitelských cen se několik let dařilo držet na uzdě. Z tohoto scénáře se radovaly zejména silně rostoucí technologické akcie.
„Když jsou budoucí zisky při velmi nízké úrokové sazbě diskontovány směrem dolů, vede to k vyšší hodnotě akcií,“ vysvětluje Carsten Roemheld, stratég kapitálových trhů ve společnosti Fidelity International. Vzhledem k tomu, že u technologických produktů/v technologickém sektoru docházelo k výraznému růstu produktivity, silný vliv tohoto odvětví působil také deflačně. Kromě toho rostoucí počet pracovníků z Číny a východní Evropy na počátku roku 2000 zajistil, že se míra inflace výrazně nezvýšila. Tlak na digitalizaci v důsledku krize Covid-19 ještě více zvýšil ceny technologických akcií.
Carsten Roemheld se obává, že investory nyní čekají těžší časy. Již teď vidí náznaky: v dubnu dosáhla meziroční míra inflace v USA 4,2 %, což je nejvyšší hodnota od finanční krize v letech 2008/09, která rovněž překonala očekávání. Centrální bankéři přitom stále ustupují. Vysoká míra inflace je podle nich přechodná a souvisí s nízkými cenami v koronavirovém roce 2020. Carsten Roemheld pochybuje, že inflace je ale způsobena pouze tím, že v roce 2020 byly opravdu nízké ceny a obává se, že rychlý růst cen komodit jen tak nezmizí. Nabídka je omezená, protože se v posledních letech investovalo málo. Poptávka je však vysoká: „home officy“ a omezení vycházení přiměly mnoho lidí k rekonstrukci svých domů a bytů, což znamená, že stavebních materiálů je už teď nedostatek. Výzva k udržitelnosti a ochraně klimatu vyžaduje další investice do infrastruktury, pro které je zapotřebí měď (elektromobily) nebo nikl (baterie).
To by mělo znamenat dobrý výhled pro komoditní společnosti. Naopak pro technologický sektor by to mohlo být nepříjemné. Ceny akcií FAANG (zkratka pro společnosti Facebook, Apple, Amazon, Netflix, Google) již už v sobě mají zahrnutý budoucí růst. I když k němu ale dojde, budou mít při vyšších úrokových sazbách tyto akcie relativně nižší hodnotu.
Případné zvýšení daní a zpřísnění regulace v USA by tyto společnosti rovněž zasáhlo, protože dosud nepřiměřeně těžily z velmi nízkých daní a nízké regulace.
Přestože není důvod spěchat s odchodem z technologických akcií, nemusí být hybnou silou trhů. Investoři by si měli zajistit vyvážené portfolio, které zahrnuje nejen technologické akcie, ale také akcie z finančního, komoditního a energetického sektoru.
Pro hodnotové akcie (levně oceněné společnosti, které lze nalézt například v komoditách, energetice, bankovnictví nebo cyklických sektorech spotřebního zboží, jako jsou výrobci automobilů) by totiž mohly nastat lepší časy.
Analytici ze společnosti Fidelity očekávají, že dokud k této změně nedojde, budou trhy neklidné. Volatilita na dluhopisových trzích je velmi vysoká a tyto trhy jsou ukazatelem pro trhy akciové. K vyšší míře inflace však nepovedou jen rostoucí ceny komodit, ale také demografický vývoj. V budoucnu bude například v Číně nedostatek pracovních sil v důsledku stárnutí společnosti. Naproti tomu prudký nárůst digitalizace vyvolaný krizí Covid-19 je již v technologických akciích započítán a zčásti se jednalo o pull-forward efekt, který se bude pomalu vyrovnávat. Zlato je vhodným doplňkem portfolia i v případě inflačního scénáře, zejména pokud reálné úrokové sazby zůstávají záporné.
Bitcoin by naopak měli do portfolia přidávat pouze ti investoři, kteří zvládnou vysokou volatilitu. „Ti, kteří považují například dluhopisy rozvíjejících se trhů za nebezpečné, by měli dát od bitcoinu ruce pryč,“ uzavírá Carsten Roemheld
