Zavedení standardů čisté energie a odchod USA od fosilních paliv řadil americký prezident mezi priority už při jeho nástupu do funkce. Joe Biden má ambici zbavit Spojené státy fosilních paliv do roku 2035 a ve svém plánu na rok 2022 nepolevuje. Nedávno představený rozpočet zahrnuje mimo jiné 30% navýšení financí na výzkum a vývoj čisté energie ve výši 10 miliard dolarů.

Koncem loňského roku Biden předložil Kongresu daňový plán, který má za cíl zahájit zpětné rušení dotací na fosilní paliva a nahradit je pobídkami k zahájení výroby zelené energie. Navrhovaný rozpočet na rok 2022 přitom kromě zmíněného 30% navýšení financí pro výzkum a vývoj obnovitelných zdrojů ve výši 10 miliard dolarů a 2 miliard dolarů na investice do projektů zelené energie zahrnuje vyčlenění rezervy 6,5 ​​miliardy dolarů na půjčky venkovským komunitám na podporu dalších projektů OZE, skladování energie a přenosu. Množství energie vyrobené z pobřežních větrných turbín by chtěl například americký prezident zdvojnásobit, a to už do roku 2030. Zatím se však čeká, jak se k jeho návrhům postaví Kongres. Biden vyjádřil také svou ambici učinit energetický sektor Spojených států zcela nezávislý na fosilních palivech už do roku 2035. Stejného cíle chtějí přitom země EU dosáhnout až v roce 2050. Zatím se však čeká, jak se k Bidenovým návrhům postaví Kongres.

Rychlý přechod americké energetiky na obnovitelné zdroje a celkové omezení emisí CO2, vedoucí ke zmírňování dopadů klimatických změn, patří mezi klíčové agendy administrativy prezidenta USA. Koncem roku 2021 se proto rozhodl podepsat exekutivní příkaz, podle kterého by vláda USA měla snížit vlastní emise o 65 % do roku 2030, a to pomocí řady opatření včetně energetické účinnosti, využívání elektrických vozidel a obnovitelné energie. Směrnice by vládu nasměrovala na cestu k dosažení nulových čistých emisí v celé ekonomice do roku 2050.

“Budeme s klimatickou změnou bojovat jako nikdy předtím,” prohlásil Biden, když hned první den v úřadě prezidenta podepsal obnovené členství Spojených států v rámci Pařížské dohody.

Co se týče urychlení procesu dekarbonizace, Biden má podporu nejen mnohých ekologických skupin jako je Greenpeace, ale také velkých firem jako jsou Apple nebo Google. Jeho návrh na zavedení normy čisté energie podpořily také výsledky studie výzkumníků z Harvardské univerzity, Georgia Institute of Technology a Syracuse University, které tvrdí, že by touto normou v USA bylo dosaženo až 80 % stanoveného cíle již do konce desetiletí. „Ukazuje se, že zavedení standardu čisté energie by snížilo emise mnohem efektivněji než jiné návrhy, jako je například uhlíková daň,“ uvádí spoluautorka studie Kathy Fallon Lambertová, expertka na kvalitu ovzduší z Harvardské univerzity.  V příštích 30 letech by tak v důsledku prudkého snížení emisí CO2 všechny státy USA s významnou infrastrukturou fosilních paliv získaly lepší kvalitu ovzduší, což by vedlo k záchraně odhadem 317 500 životů. Výsledky také odhalily, že by rychlý přechod na obnovitelné zdroje do roku 2050 stál kolem 342 miliard USD. Studie ovšem upozornila na to, že finanční přínosy z řešení klimatické krize by tuto částku převýšily, a to téměř na 637 miliard dolarů.

Bidenovy návrhy ale maj ií své odpůrce. Švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová v nedávném rozhovoru pro The Washington Post vyjádřila svůj názor, že amerického prezidenta nepovažuje za lídra v otázkách klimatu. „Je zvláštní, že lidé považují Joea Bidena za vůdce pro klima, když vidíte, co jeho administrativa dělá a jak podílí na rozšíření infrastruktury fosilních paliv,” uvedla.