Podle výsledků dotazníkového šetření pociťují obyvatelé rozvinutých zemí změnu klimatu jako největší ohrožení své bezpečnosti. Výzkum probíhal koncem minulého roku, kdy už se začínala stupňovat situace na Ukrajině. I přes tento fakt však lidé považují klimatickou změnu za větší riziko než válečný konflikt.
Výzkum proběhl při příležitosti Mnichovské bezpečnostní konference na vzorku 12 000 respondentů z 12 zemí z celého světa. Dle výsledků prezentovaných účastníkům konference, mezi nimiž nechyběli diplomaté a vysocí armádní činovníci, bylo globální oteplování, ničení přírodního bohatství a extrémní projevy počasí třemi největšími zdroji obav o vlastní bezpečnost.
Závažnost klimatické krize vyvolává pocit bezmoci
Z dotazníku vyplynulo, že více než polovina lidí cítí bezmoc v souvislosti se změnou klimatu a zpochybňují to, zda se tento problém dá vůbec vyřešit. „Zdánlivá nevyhnutelnost změny klimatu, nedostatek politické kontroly a všudypřítomný skeptický přístup k tomu, jestli ostatní dělají, co je třeba, o to více zvyšuje závažnost těchto obav,“ píše se ve zprávě, která byla prezentována na třídenní schůzi, jíž se účastnila například viceprezidentka USA Kamala Harrisová a německý kancléř Olaf Scholz.
„Klimatická krize se vymkla kontrole a může destabilizovat celé regiony.“
Antonio Guterres
Generální sekretář OSN Antonio Guterres apeloval na deeskalaci vojenského napětí a vyzval ke sjednocení úsilí, které by vedlo ke snížení emisí. „Klimatická krize se vymkla kontrole a může destabilizovat celé regiony“, zdůraznil ve svém proslovu. Zpráva dále vyzdvihuje nezastupitelnou roli národních lídrů, kteří musí pomoci svým občanům překonat pocity bezmoci tváří v tvář klimatické krizi.
I v době, kdy se schyluje k jednomu z nejvážnějších ozbrojených konfliktů v Evropě za poslední dobu se nesmí zapomenout na plnění cílů v oblasti ochrany klimatu, které Evropská unie nastavila. Klimatická krize totiž bude mít dalekosáhlé následky včetně vyvolání migračních vln kvůli neobyvatelnosti některých regionů, vzestupu hladin moří, tání permafrostu a vzniku superbouří. Všechny tyto projevy klimatické změny pak mohou být v budoucnu spouštěče vojenských konfliktů mnohem rozsáhlejších, než je momentální situace na Ukrajině, jakkoliv je závažná.
Podrobnosti o dotazníkovém šetření: Výzkum prováděla společnost Kekst CNC v listopadu 2021. Zodpovídala obyvatele Brazílie, Kanady, Číny, Francie, Německa, Indie, Itálie, Japonska, Ruska, JAR, USA a Velké Británie. Pandemie koronaviru, kyberútoky, finanční krize a dezinformace byly mezi dalšími riziky, ze kterých měli respondenti obavy. Rusko se umístilo na 23. místě, obsadil mezi vnímanými riziky 28. místo, Severní Korea 29. a USA 30. místo.
Zdroj: Bloomberg
