Panel Organizace spojených národů pro klimatickou změnu vydal na přelomu února a března Velkou zprávu o klimatu čítající 3675 stran. Abychom vám ušetřili čas strávený čtením takto rozsáhlé publikace, přinášíme přehled třiceti alarmujících čísel, která zpráva obsahuje a která vypovídají o současném stavu zemského klimatu a o tom, jak by se mohl dále vyvíjet.
Právě čtete článek na internetové stránce, která se jmenuje ESG Investice. ESG je zkratka pro zodpovědnost v sektoru sociálním, způsobu vedení společnosti a zejména pak v tom, jaký dopad mají naše aktivity na životní prostředí. Pokud pro vás tedy není ESG pouze marketingovou nálepkou, měla by Vás zajímat i následující čísla. Ta ovšem představují pouze zlomek z obsahu Velké zprávy o klimatu OSN.
Zpráva detailně popisuje rizika vznikající kvůli klimatické změně a strategie, jak je co nejvíce limitovat. Celé vyznění zprávy pak vystihují věty z úvodního shrnutí obsahu publikace: „Změna klimatu ohrožuje zdraví jak celé planety, tak lidského obyvatelstva. A okno představující možnost, abychom s tím mohli něco dělat, se velice rychle zavírá.“
Údaje z této zprávy vám přinášíme v třídílné minisérii článků. V každé části bude deset číselných údajů, které jistě vzbudí vaši pozornost. První část byla o extrémních projevech počasí a jejich působení na lidstvo. Druhá část se týká zachování biodiverzity, lesních porostů a oceánů.
<15 %: Část zemského povrchu, která je aspoň částečně chráněna před nějakou formou ničení lidskou činností.
44 %: Podíl živočišných druhů v hotspotech biodiversity, které podléhají vysokému riziku vyhynutí kvůli klimatické změně.
3–18 %: Podíl suchozemských zvířat, která budou pravděpodobně čelit velmi vysokému riziku vyhynutí při oteplení o 2 stupně Celsia.
420 milionů hektarů: Rozloha lesů, které byly vymýceny v období 1990–2020. Zhruba odpovídá zalesněnému území v USA a Indonésii dohromady.
41 %: Podíl z celkového počtu druhů hmyzích škůdců, které ničí lesy, jejichž počet by se měl vlivem oteplování klimatu zvýšit.
2krát se zvýšila rozloha území spáleného lesními požáry na západě USA od roku 1984 do 2015.
2050: Předpokládaný rok, kdy bude v létě Arktický oceán poprvé bez mořského ledu.
99 %: Podíl korálů, které budou zničeny při vzestupu globální teploty o 2 stupně Celsia.
59 kilometrů za deset let je rychlost, kterou se posouvají podmořské ekosystémy směrem k pólům kvůli oteplování povrchu (průměrně, měřeno od roku 1950)
<8 %: Část oceánů, která je aspoň částečně chráněna před nějakou formou ničení lidskou činností.
