Energetická bezpečnost po ruské invazi: Jaké možnosti má EU?

Použití energií jako „zbraní“ by mohlo mít pro EU vážné důsledky vzhledem k její velké závislosti na dodávkách ruského plynu. EU by si mohla v létě vytvořit zásoby zemního plynu a diverzifikovat svůj energetický mix, aby se zbavila závislosti na Rusku, pokud by stále tekl.

„Krize bude mít důsledky pro to, jakou bude mít jaderná energie pozici v zelené taxonomii EU a vyvolala otázky ohledně tabuizovaného uhlí. Evropa je energeticky velmi závislá na Rusku a tato závislost neměla skončit dříve než v roce 2027, a to navzdory válce na Ukrajině. Nyní ale panují obavy, že Rusko energetiku použije jako zbraň a omezí dodávky uhlí, ropy a plynu, což by mohlo mít vážné důsledky pro evropskou energetickou bezpečnost,“ říká Richard Ferraris, komentátor společnosti Invesco.

Téměř polovina německého zemního plynu pochází z Ruska, přičemž některé evropské země jsou na dodávkách z východu závislé ještě více. Cena zemního plynu prudce vzrostla ještě předtím, než ruské tanky vjely přes hranice na Ukrajinu. Vzhledem k současnému stavu se nyní pro Evropu – i pro zbytek světa – stále více rýsuje možnost energetické krize.

EU a obnovitelné zdroje energie: jaký je zelený plán?

V březnu předložila Mezinárodní agentura pro energii (IEA) desetibodový plán. V něm nastínila různé kroky, které by EU mohla podniknout, aby snížila svůj dovoz ruského plynu až o třetinu. Plán IEA, který by byl v souladu s evropskou Zelenou dohodou, zahrnuje návrhy na zvýšení výroby solární a větrné energie, maximalizaci výroby energie z bioenergie a jádra a zvýšení úsilí o diverzifikaci a dekarbonizaci zdrojů flexibility energetického systému.

EU vyrábí 37,5 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. V čele je Rakousko, za nímž nezaostávají ani Švédsko a Dánsko.

Střešní solární elektrárny by mohly pokrýt téměř čtvrtinu potřeby elektřiny v EU. Přibližně čtvrtina solárních projektů v EU však byla v roce 2021 zrušena nebo odložena kvůli problémům s dodavatelskými řetězci a vysokým nákladům. Určitým impulsem pro přechod na zelenou energii je NextGenerationEU Fund, který byl spuštěn na podporu obnovy po pandemii Covid-19. Tento fond ve formě půjček a grantů v hodnotě 723,8 miliardy eur je k dispozici členským státům mimo jiné na podporu ekologických a digitálních reforem a investic.

Může Evropa sundat nohu z plynu?

Podle IEA by EU měla před příští zimou zavést minimální požadavky na skladování plynu. Měla by také diverzifikovat zdroje zemního plynu. 

Například Norsko zvažuje způsoby, jak v létě zvýšit těžbu ze svých plynových polí. Katar, významný vývozce plynu, však bagatelizuje, že by EU našla jeden zdroj zemního plynu, který by nahradil Rusko.  Další části návrhů IEA, jako je výměna plynových kotlů za tepelná čerpadla a zlepšení izolace budov, budou klíčovými kroky na cestě k čisté nule, ať už s rusko-ukrajinskou krizí, nebo bez ní.

Existuje rychlé a jednoduché řešení energetické krize?

EU by mohla přijmout okamžité opatření ke zmírnění energetické krize. Bylo by to však založeno na tom, co jeden komentátor popisuje jako “tabuizované” uhlí a co podle IEA vede ke “značným kompromisům”.

“Hlavní krátkodobá možnost by zahrnovala odklon od spotřeby plynu v energetice prostřednictvím zvýšeného využívání evropského uhelného parku nebo využití alternativních paliv, jako je ropa, v rámci stávajících plynových elektráren,” uvedla IEA. IEA tento přístup nedoporučuje, protože není v souladu se Zelenou dohodou EU. 

V Číně je myšlenka spalování uhlí pro výrobu energie méně citlivá. To umožnilo jejímu úřadu pro plánování podepsat nové projekty těžby uhlí v rámci plánů na využití tohoto paliva k zajištění energetické bezpečnosti.

Francie mezitím vyrábí většinu elektřiny z jaderných elektráren. Francouzští politici využili současnou energetickou krizi k ospravedlnění své závislosti na jaderné energii – a tvrdí, že dopad ruské invaze na Ukrajinu posiluje názor, že jaderná energie by měla být zahrnuta do zelené taxonomie EU.

Zdroj: Invesco