Popularita ESG fondů v posledních letech prudce rostla, a tak se do nich, jak uvádí společnost Morningstar, celosvětově investovalo už kolem 2,7 bilionů dolarů (zhruba 62 bilionů korun). Investice do těchto fondů jsou však v důsledku ruské invaze na Ukrajinu ohroženy. Válka na Ukrajině totiž otřásla každým aspektem investování ESG a některé investory tak přiměla přehodnotit svůj přístup ke kritériím a výjimkám ESG. Z hlediska životního prostředí, kdy je potřeba se odklonit od fosilních paliv, ale také odpovědné investování akcelerovalo nové příležitosti.
Podle údajů společnosti Morningstar celosvětový objem peněz v akciových fondech ESG v loňském roce vzrostl o 53 % na 2,7 bilionů dolarů (zhruba 62 bilionů korun). Přibylo tak investorů, kteří hledí nejen na rizika a výnosy, ale také na udržitelnost svých aktiv.
Válka na Ukrajině přinesla pokles ESG investic
V důsledku ruské invaze na Ukrajinu však příliv těchto investic nyní čelí poklesu. Deset největších aktivně spravovaných ESG fondů zaznamenalo v lednu průměrnou ztrátu 9,2 %. Kvůli velké geopolitické nejistotě směřovali investoři podstatnou část „zelených peněz“ raději do technologických akcií.
V důsledku ruské invaze na Ukrajinu však příliv těchto investic nyní čelí poklesu. Deset největších aktivně spravovaných ESG fondů zaznamenalo v lednu průměrnou ztrátu 9,2 %. Kvůli velké geopolitické nejistotě směřovali investoři podstatnou část „zelených peněz“ raději do technologických akcií.
„Ukrajina je jedním z největších otazníků ESG, s jakým jsme se kdy setkali. Je to zásadní otázka pro energetiku a lidská práva, a toho, zda ještě chceme žít v demokracii, nebo už ne,“ říká Philippe Zaouati, výkonný ředitel společnosti Mirova, která spravuje udržitelné investice v hodnotě 30 miliard dolarů (bezmála 700 miliard korun) a dodává: „Pokud neexistuje demokracie, neexistuje odpovědné investování.“
Válka na Ukrajině tak otřásla každým aspektem investování ESG. Investory vede k přehodnocení jejich přístupu ke kritériím odpovědných investic a portfolií z nich složených, přičemž je kladen větší důraz zejména na aspekty dodržování lidských práv zúčastněných subjektů.
Příležitostí bude energetická transformace
Růst cen energií, ropy a potravin tak vyvolává například otázky, jak zaopatřit domácnosti a pokrýt případné nedostatky těchto zdrojů. Některé státy Evropy usilují o snížení spotřební daně na benzín a naftu a zároveň zvažují omezit marže na vybrané klíčové potraviny, aby tomuto nedostatku zabránily.
Česká vláda započala tyto kroky začátkem dubna, kdy schválila snížení spotřební daně o 1,50 koruny na litr benzínu i nafty a zvažuje zastropování marží z pohonných hmot. Další investiční pozornost je potřeba věnovat celkové bezpečnosti států Evropské unie a obecně obranyschopnosti Západu. Například švédská banka SEB již přijala novou politiku udržitelnosti, která ve svých fondech nově počítá také s akciemi obranného a bezpečnostního průmyslu, které v minulosti vyřadila ze svých ESG fondů.
Může se tak zdát, že trend ESG investic je nyní celkově upozaděn válečnou krizí. Na druhou stranu, přechod k zelenější ekonomice může být v důsledku války urychlen naléhavou snahou západních zemí snížit svou závislost na ruském plynu. Do popředí zájmů se tak vedle zásadního omezení využívání fosilní paliv stále intenzivněji dostává požadavek na bezpečnost dodávek energie.
Vymanit se ze závislosti na ruském plynu je tedy důležité hned z několika důvodů, a to environmentálního, morálního a politicko-bezpečnostní. Krátkodobě je možné jej nahradit uhlím a stlačeným zemním plynem z jiných zemí. V dlouhodobějším horizontu se jeví jako nejrozumnější varianta sázka na obnovitelné zdroje energie. Ty totiž mají, mimo jejich šetrnosti k životnímu prostředí, ještě další přidanou hodnotu – přispívají k energetické soběstačnosti. A právě energetická transformace bude nabízet velké příležitosti pro udržitelné investování.
Zdroje: idnes.cz, focuson.cz, kurzy.cz, burzovnisvet.cz
