V několika bodech od společnosti Invesco naleznete aktuální informace o rovnováze mezi přechodem na nízkoemisní hospodářství a potřebou energetické bezpečnosti v kontextu geopolitických, implementačních a právních výzev.
Detaily přináší Elizabeth Gillam, vedoucí oddělení EU Government Relations and Public Policy EU Invesco:
Německo prodloužilo provoz některých svých uhelných elektráren, aby zvýšilo dodávky energie v obavách, že by v zimě mohly být omezeny nebo dokonce zastaveny dodávky plynu z Ruska.
Ve Spojeném království konstatuje poslední Progress Report nezávislého Výboru pro změnu klimatu (CCC), že v realizaci programů směřujících k dosažení cílů Spojeného království v oblasti klimatu došlo k závažným nedostatkům. Zatímco Spojené království bylo dříve za své ambiciózní cíle v oblasti klimatu chváleno, důkladný přezkum zjistil, že se zatím podařilo dosáhnout jen málo výsledků v plnění těchto hlavních cílů. Existují sice světlé body, kde ve Spojeném království pokročili, zejména v oblasti obnovitelných zdrojů energie a elektromobilů, ale ve většině oblastí je pravděpodobnost nedostatečného plnění vysoká a zpráva obsahuje více než 300 doporučení pro vládu, aby se vrátila na správnou cestu.
V USA Nejvyšší soud rozhodl, že Agentura pro ochranu životního prostředí Environment Protection Agency (EPA) nemá pravomoc regulovat emise uhlíku z elektráren. Toto rozhodnutí je považováno za velkou překážku klimatickým ambicím Bidenovy administrativy.
Několik prvků balíčku Evropské unie „Fitfor55 package“, včetně reforem systému obchodování s emisemi v blocích a návrhů na zákaz prodeje nových benzinových a naftových automobilů od roku 2035, se posunulo. Evropská rada složená z členských států i Evropský parlament přijali své konečné mandáty k jednání o těchto dokumentech, což otevírá cestu k závěrečné fázi jejich vylaďování. Cílem je vypracovat konečné právní znění. Zatímco dohoda Rady se do značné míry drží návrhů Evropské komise, Evropský parlament chtěl jít dále a stanovit ambicióznější cíle. Další fáze jednání by tak mohla způsobit jedno či dvě překvapení.
Další informace o vývoji udržitelnosti financí v Evropě
Vykazování udržitelnosti: Jednání evropských politiků o nové směrnici EU ohledně vykazování udržitelnosti podniků, která zavede povinné standardy pro vykazování udržitelnosti a ESG standardů pro více než 50 000 evropských společností, včetně všech velkých společností a všech společností kótovaných na burze, dosáhlo konsensu. Podchyceny budou jak malé, tak střední podniky, které však budou mít možnost se z této povinnosti do roku 2028 odhlásit.
Genderové kvóty: 7. června dosáhli evropští politici shody o zavedení povinných genderových kvót pro kótované společnosti. Tato dlouho očekávaná dohoda (návrh byl poprvé předložen téměř před deseti lety) vyžaduje, aby společnosti kotované na burze do roku 2026 měly buď minimálně 40 % nevýkonných ředitelů, nebo 33 % výkonných a nevýkonných ředitelů reprezentovány tím méně zastoupeným pohlavím.
Podávání zpráv o klimatu: Švýcarská vláda zveřejnila nezávazná doporučení pro finanční společnosti, které zveřejňují informace o klimatu.
Ratingy ESG I: Evropský orgán pro cenné papíry a trhy se obrátil na Evropskou komisi s listem, v němž uvádí závěry svého zjišťování faktů o trhu s ratingy ESG. Ty mají být podkladem pro práci Evropské komise na tom, zda poskytovatele regulovat. Získaná zpětná vazba svědčí o nezralém, ale rostoucím trhu, na němž se po několika letech konsolidace objevil malý počet velkých poskytovatelů se sídlem mimo EU. Nejčastějšími nedostatky, které uživatelé identifikovali, byly nedostatečné pokrytí konkrétního odvětví nebo typu subjektu, nedostatečná podrobnost dat a špatná transparentnost metodik používaných poskytovateli ratingu ESG.
Ratingy ESG II: Velká Británie také zkoumá, zda by bylo možné ratingy ESG regulovat. Úřad pro finanční chování (Financial Conduct Authority, FCA) se vyjádřil, že vidí jasný důvod pro to, aby poskytovatelé údajů a ratingů ESG byli regulovaní a údajně na tom spolupracuje s britským ministerstvem financí. V případě udržitelných dluhových nástrojů FCA zveřejnil pokyny pro takové emise.
ELTIF: Evropský parlament do svého mandátu k jednání o reformě regulace European Long-Term Investment Fund zahrnul návrh na “environmentálně udržitelný ELTIF”, kde by 100 % aktiv bylo investováno do investic v souladu s členěním investic.
Mezinárodní vývoj
Glasgow Financial Alliance for Net Zero (GFANZ) vydala návrh rámcového plánu přechodu na čistou nulu (NZTP) pro finanční sektor. Plán se zaměřuje na čtyři základní přístupy finančních institucí k podpoře přechodu reálné ekonomiky na nulové emise: financování vývoje a rozšiřování čistě nulových technologií nebo služeb, které nahradí zdroje s vysokými emisemi; zvýšení podpory pro společnosti, které se již přizpůsobily cestě „1,5 °C“ (tedy cestě regulující globálního oteplování maximálně o 1,5 °C nad preindustriální úroveň); umožnění společnostem reálné ekonomiky s vysokými a nízkými emisemi přizpůsobit obchodní činnost v souladu s cestou „1,5 °C“ pro jejich odvětví; a urychlení řízeného vyřazování vysoce emisních aktiv.
Biodiverzita I: Pracovní skupina pro zveřejňování finančních informací souvisejících s přírodou – Taskforce on Nature-related Financial Disclosures (TNFD) předložila ke konzultaci druhou iteraci návrhu rámce. Revidovaný rámec vychází ze tří základních složek, ale přináší několik vylepšení na základě zpětné vazby z trhu a také významná doplnění: první návrh architektury metrik a cílů a návrh pokynů a ilustrativní soubor měření závislosti a dopadu.
Biodiverzita II: PBAF, Partnership for Biodiversity Accounting Financials, zveřejnilo tři zdroje vhodné pro investory, které se týkají biodiverzity: otázky a odpovědi pro investory, kteří chtějí začít s měřením a hodnocením rizik v oblasti biodiverzity, přehled přístupů k hodnocení dopadů na biodiverzitu a příručku o biologické stopě.Biodiverzita III: Mezinárodní finanční korporace (IFC), která je součástí Světové banky, zveřejnila návrh příručky o financování biodiverzity. Cílem návrhu je poskytnout orientační seznam investičních aktivit a složek, které pomáhají chránit, udržovat nebo zvyšovat biologickou rozmanitost a služby související s ekosystémy a také udržitelně hospodařit s přírodními zdroji prostřednictvím postupů, které slučují potřeby ochrany přírody s udržitelným rozvojem.
Rizika spojená s klimatem: Basilejský výbor pro bankovní dohled vydal zásady pro účinné řízení finančních rizik souvisejících s klimatem a dohled nad nimi. Dokument stanoví 18 zásad, které se týkají správy a řízení společností, vnitřních kontrolních mechanismů, hodnocení, řízení a vykazování rizik. Jejich cílem je dosáhnout rovnováhy při zlepšování postupů a poskytování společného základu pro mezinárodně působící banky a orgány dohledu, přičemž si zachovávají dostatečnou flexibilitu vzhledem k míře různorodosti a vývoji postupů v této oblasti.
Fiskální politika a klima Nový zákon o obnově přírody navrhla Evropská komise. Navrhovaný zákon by stanovil právně závazné cíle pro obnovu přírody v různých ekosystémech. Cílem je pokrýt do roku 2030 alespoň 20 % suchozemských a mořských oblastí EU opatřeními na obnovu přírody, a nakonec je do roku 2050 rozšířit na všechny ekosystémy, které potřebují obnovu. Cílem navrhovaného zákona je rovněž snížit používání chemických pesticidů a snížení rizik jejich používání o 50 % do roku 2030.
Zdroj: Invesco
