ESG, Green Deal, uhlíková neutralita, obnovitelné zdroje. To jsou pojmy, které budou formovat budoucí podobu celosvětového energetického sektoru. Tento článek prezentuje analýzu současného stavu obnovitelných zdrojů z hlediska instalované kapacity v České republice s bližším detailem jednotlivých typů obnovitelných zdrojů a jejich geografického rozložení. Při analýze bylo vycházeno z dat získaných od Energetického regulačního úřadu (dále jen „ERÚ“). Do analýzy byly zahrnuty všichni vlastníci licencí od ERÚ na výrobu elektřiny dle jednotlivých typů zdrojů výroby, tedy jak právnické, tak fyzické osoby.
Vývoj instalované kapacity v České republice mezi lety 2015-2021
Na grafu níže lze pozorovat vývoj podílu jednotlivých typů zdrojů na celkovém instalovaném výkonu v České republice. Přečerpávací elektrárny z hlediska instalovaného výkonu odpovídají malým a velkým vodním elektrárnám a do analýzy nebyly zahrnuty. Mezi základní obnovitelné zdroje patří: fotovoltaické elektrárny, vodní elektrárny a větrné elektrárny. Do kategorie ostatních elektráren byly zařazeny zdroje, se kterými se v delším časovém horizontu nepočítá.
I přes zjevný ústup od těchto zdrojů, jsou tyto zdroje stále velmi důležité, co se instalované kapacity týče. Jaderné elektrárny tvoří necelou čtvrtinu instalované kapacity. Větrné, fotovoltaické a vodní elektrárny tvoří více než 18 % celkové instalované kapacity, z čehož největší instalovanou kapacitu mají fotovoltaické elektrárny. Podíl instalované kapacity obnovitelných zdrojů vzrostl v posledních 3 letech zejména z důvodu odklonu od uhelných elektráren. Více jak 60 % subjektů z analýzy byly fyzické osoby, nicméně jejich je přibližně jen 4,5 % na celku. Většinu instalované kapacity obnovitelných zdrojů na území ČR provozují právnické osoby.
Fotovoltaické elektrárny v České republice
Zejména díky štědrým dotacím a další státní podpoře zažily fotovoltaické elektrárny v České republice obrovský boom v letech 2009 a 2010. V dalších letech se poté situace stabilizovala a výraznější nárůst nastal v posledních letech, kdy se obnovitelné zdroje opět začaly více prosazovat v rámci celé Evropské Unie.
Pokud se podíváme na mapy níže, na kterých jsou zobrazeny kraje v ČR dle instalovaného výkonu v MWe (mapa vlevo) a podle počtu subjektů, které mají licenci na výrobu elektřiny z fotovoltaické elektrárny od ERÚ (mapa vpravo). Nejvíce subjektů se nachází v Plzeňském kraji, nicméně se většinou jedná o fotovoltaické zdroje fyzických osob, které mají v součtu velmi nízký instalovaný výkon. Z pohledu instalovaného výkonu je největší Jihomoravský kraj, kde se nachází přibližně 22 % z celkového instalovaného výkonu v ČR. V rámci Jihomoravského kraje jsou pak největší instalované kapacity přímo v okresu Brno.
Z pohledu na obě mapy lze konstatovat, že jak z hlediska počtu subjektů, tak i z instalovaného výkonu, se fotovoltaické elektrárny v České republice nachází ve větší míře v jižní části ČR, což je logické, zejména z důvodu klimatických podmínek, kde je průměrná doba slunečního svitu delší než v severnější části.
Paradoxem nicméně můžou být údaje z tabulky o největších fotovoltaických elektrárnách v ČR. Největší fotovoltaická elektrárna se totiž nachází v bývalém vojenském areálu v okolí Ralska v Libereckém kraji a druha největší fotovoltaická elektrárna je na Mělnicku ve Středočeském kraji, tedy spíše ve střední, resp. severní části České republiky. Další velké fotovoltaické elektrárny se již nicméně nachází převážně v jižní části ČR.
Vodní elektrárny v České republice
Druhým největším obnovitelným zdrojem, co se do instalovaného výkonu v ČR týče, patří vodní elektrárny. Vodní elektrárny dělí na malé a velké vodní elektrárny. Male vodní elektrárny jsou všechny, jejíchž instalovaný výkon nepřesahuje 10 MWh. Z provedené analýzy vyplývá, že téměř 70 % instalovaného výkonu vodních elektráren v České republice tvoří velké vodní elektrárny.
Největší počet vodních elektráren se nachází v Jihočeském a Královehradeckém kraji, tedy v oblastech, kde pramení dvě největší české řeky Vltava a Labe. Co se týče velikosti vodních elektráren drtivá většina největších vodních elektráren se nachází ve Středočeském kraji. Nachází se zde 2 ze 3 největších vodních elektráren, a to konkrétně na přehradách Orlík (ta je vůbec největší) a Slapy.
Třetí nejvýkonnější se poté nachází na přehradě Lipno v Jihočeském kraji. Jediným moravským zástupcem mezi 10 největšími vodními elektrárny je vodní nádrž Vranov, jejíchž výkon dosahuje přibližně pouze jedné dvacetiny výkonu vodní elektrárny na Orlíku. Celkově jsou tedy vodní elektrárny, co do instalované kapacity týče, centralizované ve Středočeském kraji, kde se nachází více jak 57 % celkové instalované kapacity vodních elektráren v České republice.
Větrné elektrárny v České republice
Na jako poslední obnovitelný zdroj výroby elektřiny v České republice jsme se v rámci naší analýzy zaměřily na větrné elektrárny. Co se do počtu i instalovaného výkonu týče, jedná se o méně využívaný typ obnovitelného zdroje u nás oproti například Nizozemí nebo Německu, kde jsou příznivější klimatické podmínky.
Největší počet větrných elektráren se nachází v Olomouckém kraji, přímo v okrese Olomouc. Nejvýkonnější větrné elektrárny se nicméně nachází ve severozápadní části České republiky, konkrétně v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Zde se rovněž nachází největší větrná elektrárna v obci Měděnec v Krušných Horách, která je spíše známější pod názvem farma Kryštofovy Hamry.
Tento komplex se skládá z celkem 21 samostatně stojících větrných elektráren o celkovém výkonu 42 MWe. Provozovatelem farmy Kryštofovy Hamry je německá společnost ecoenerg Windkraft GmbH & Co. KG. V severozápadní části České republiky (Karlovarský, Ústecký a Liberecky kraj) se nachází přibližně 60 % celkového instalovaného výkonu větrných elektráren u nás. Významný podíl tvoří i Olomoucký kraj, kde se nachází přibližně 13,5 % instalované kapacity.
Výhled do budoucna
V rámci EU v posledních letech došlo k zvýšení cílů pro obnovitelné zdroje, které členské země musí reflektovat ve svých energeticko-klimatických plánech. Vláda ČR na začátku roku 2020 přijala plán, ve kterém se počítá s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie na 22 %. V roce 2020 tvořil tento podíl přibližně 15,5 %. V plánu se rovněž počítá se růstem instalovaného výkonu jednotlivých obnovitelných zdrojů. Do roku 2030 by měl vzrůst instalovaný výkon:
- U vodních elektráren na 1 127 MWe (růst přibližně o 1,5 % oproti aktuálnímu výkonu)
- U větrných elektráren na 970 MWe (růst přibližně o 186 % oproti aktuálnímu výkonu)
- U fotovoltaických elektráren na 3 975 MWe (růst přibližně o 92 % oproti aktuálnímu výkonu)
I přes značný nárůst instalované kapacity větrných elektráren, dominantní postavení si v rámci obnovitelných zdrojů budou nadále držet fotovoltaické elektrárny. Ministerstvo průmyslu odhaduje, že výdaje související s plněním cílů v oblasti obnovitelných zdrojů by mohly být přibližně 900 miliard Kč. včetně podpory stávajících zdrojů. Při postupné transformaci na zelenější typy výroby energie se nicméně počítá se dotacemi od Evropské Unie.
Zdroj: TPA
