Rusko je dlouhodobě největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, podle údajů Eurostatu ještě v roce 2020 zajišťovalo téměř 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii. Unijní statistická agentura uvádí, že na ruském plynu jsou nejvíce závislé Česká republika a Lotyšsko, kde tvoří 100 procent spotřeby, následují Maďarsko a Slovensko. Naopak několik zemí nedováží ruský plyn vůbec. Mezi nimi Eurostat uvádí i Rakousko, které ale podle šéfa rakouského energetického regulačního úřadu E-Control závisí na ruském plynu z 80 procent.
Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu, kterou Moskva označuje za zvláštní vojenskou operaci, je tok plynu do Evropy zatím stabilní. Západní země ale už delší dobu zvažují, jak snížit svou závislost na ruských energetických surovinách. Evropská komise začátkem března oznámila, že už letos plánuje snížit závislost EU na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu “mnohem dříve než v roce 2030”. Rusko na druhou stranu začalo od odběratelů z takzvaných “nikoliv přátelských zemí” za plyn požadovat platbu v rublech. Země EU za plyn platí v eurech nebo dolarech a ruský požadavek označují za jednostranné porušení smluv.
Náměstek českého ministra průmyslu a obchodu René Neděla poslancům bezpečnostního výboru řekl, že pokud by Rusko okamžitě zastavilo dodávky plynu, situace by prakticky neměla řešení. Podle Neděly se v ČR těží zhruba dvě procenta celkové tuzemské spotřeby plynu, zbytek tvoří téměř výhradně ruský plyn. Německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ve středu zmínil, že Německo už v posledních týdnech snížilo dovoz plynu z Ruska z 55 na 40 procent.
Zdroj: ČTK
