V boji proti klimatickým změnám patří Česko k nejhorším zemím v Evropské unii. Vyplývá to z indexu, který zveřejnilo sdružení Climate Action Network (CAN). Nejlépe si vede ve srovnání 27 unijních zemí Švédsko, nejhůře je na tom Slovinsko. Česko je na 23. místě před Polskem či Maďarskem.
CAN sdružuje více než 1300 nevládních organizací z celého světa, které se zabývají ochranou ovzduší a bojem proti klimatickým změnám. V indexu, který každoročně sestavuje, hodnotí 57 zemí (a EU jako celek) z hlediska klimatické a energetické politiky, množství emisí skleníkových plynů či podílu energie z obnovitelných zdrojů. Dohromady hodnocené země vypouštějí 90 procent světových emisí skleníkových plynů.
Česko skončilo na celkovém indexu na 47. místě, předstihly jej například Maroko (7.), Indie (10.) či Ukrajina (20.). Lépe než Česko se umístilo i Slovensko, které je na 31. příčce. Stejně jako ČR si oproti loňskému roku pohoršilo o čtyři příčky.
První tři příčky v indexu CAN vyhrazené státům s “velmi dobrým” klimatickým hodnocením neobsadila žádná země. Nejlepší je až na čtvrtém místě Švédsko, následované Británií a Dánskem. Na opačné straně klimatického žebříčku jsou USA, Saúdská Arábie a Írán.
Pokud se srovná pouze 27 členských zemí Evropské unie, ocitne se Česko na 23. příčce. Hůře je na tom podle klimatického indexu už jen Polsko, Kypr, Maďarsko a Slovinsko. Slovensko je patnácté. V celosvětovém srovnání je EU jako celek na 16. místě. Loni byla na 22. “Aktuální index ukazuje, že EU stojí na křižovatce,” uvedl jeden z autorů žebříčku Jan Burck. Zprávu CAN zveřejnil na počátku týdne, během kterého se na summitu EU bude jednat právě i o nových emisních závazcích.
Podle indexu žádná z hodnocených zemí není na cestě ke splnění cílů vyplývajících z pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ve více než polovině z nich ale emise skleníkových plynů klesají. Aktuální analýza vychází z dat před koronavirovou krizí, která měla na snížení emisí mimořádný vliv.
