Jestli vás tíží vaše osobní či rodinná uhlíková stopa a chtěli byste ji nějak „vykoupit“, pak už jste si nejspíš našli něco k uhlíkovým offsetům a jiným „odpustkům“. Ty zpravidla stojí buď na výsadbě stromů (které pak pohltí uhlík) nebo na investicích do obnovitelných zdrojů energie či úspor (díky kterým se uhlík nevypustí). Zcela jinou cestou je virtuální měna CO2IN, za kterou si můžete koupit vlastní emisní povolenky. Je to i investice, protože povolenky můžete prodat, když se vám to vyplatí. A na pár místech si za ni něco koupíte. 

Začněme tou měnou, což je asi nejslabší místo CO2INu. Míst, kde jej berou, není úplně mnoho, a pokud máte rádi nakupování virtuálními měnami, snadno najdete rozšířenější měnu, za kterou nakoupíte opravdu leckde. CO2IN můžete použít i pro platbu mezi dvěma osobami, prostě v aplikaci zadáte platbu. Pro používání CO2INu oproti jiným virtuálním měnám hovoří to, že se negeneruje energeticky náročným počítačovým výpočtem.

Nicméně funkce měny není u CO2IN hlavní atrakce. Ta spočívá v tom, že i běžná osoba se může stát obchodníkem s emisními povolenkami. Že může z trhu emisní povolenky vykoupit a tím zabránit vypuštění emisí CO2. Stačí chytrý telefon s aplikací a peníze na účtu.

Pro normálního smrtelníka není nákup emisních povolenek nijak pohodlná věc. Musí si zřídit u správce rejstříku obchodní účet, za který se platí měsíční poplatek, a pak může povolenky nakupovat a prodávat, ale v objemech, které jsou šité pro „velkoobchod“. Obchoduje se v lotech nejméně po 500 či 1000 kusech. To pro jednotlivce nedává smysl, leda by to s bojem proti změnám klimatu myslel opravdu velmi vážně. CO2IN je vlastně takový retail, maloobchodník. Nakoupíte u něj jen tolik, kolik chcete. Nepotřebujete si koupit celý chov prasat, když vám stačí dvacet deka šunky.

Systém emisních povolenek

CO2IN může posloužit i jako investiční příležitost. Nakoupené povolenky můžete kdykoliv koupit a zase prodat. A dokud EU bude držet svou klimatickou politiku, je velmi pravděpodobné, že cena povolenek v čase poroste. Sem tam cena cukne, ale dlouhodobě se předpokládá, že ceny emisních povolenek porostou. To je totiž od počátku jejich smysl. Svou narůstající cenou mají průmysl a energetiku motivovat k tomu, aby hledali levnější, bezemisní cesty a aby se pálení fosilních paliv nakonec nevyplatilo.

Tady si ale dovolím varování: investování do čehokoliv je riskantní záležitost. I držitelé CO2INu letos ke konci února trnuli hrůzou, když zřejmě následkem ruské invaze na Ukrajinu sletěla cena povolenek dolů jako kámen. Pád se po pár dnech zastavil a cena zase postupně stoupá. To, že cena v čase poroste, je předpoklad, ne jistota.

A jako u jiných investičních nástrojů, i zde se platí transakční poplatky při nákupu, prodeji a používání CO2INu jako měny. CO2IN si bere 1 % z nákupu, 2 % z prodeje a 0,1 % z převodu, detailní sazebník zde.

Pro environmentálně uvědomělé lidi může mít CO2IN hlavní kouzlo v pohodlném soukromém uhlíkovém offsetu. Samotná mobilní aplikace nabízí vlastní uhlíkovou kalkulačku, takže uživateli dá základní představu o vlastní uhlíkové stopě. A hned si může nakoupit tolik měny, kolik uzná za vhodné.

Někdy do budoucna se počítá i tím, že by uživatel mohl své CO2INy (a tedy nakoupené emisní povolenky) skartovat. Nevratně je stáhnout z trhu. Zničit. Tato funkce zatím v aplikaci není aktivní. Ale není ani nutně potřeba. Pokud odoláte pokušení nakoupené povolenky prodat za výhodný kurz, nepotřebujete nic skartovat.

Jak moc se tomu dá věřit?

Nutně se vkrádá otázka, jak si uživatel může být jist, že provozovatel CO2INu skutečně emisní povolenky kupuje? A bude možné si ověřit, že je skutečně zlikvidoval? Prostě že to není jen nějaký virtuální podvod skrz pěknou aplikaci?

Jakási možnost kontroly tu je, ale je limitovaná charakterem obchodování s emisními povolenkami. Jde o systém navržený pro velké znečišťovatele, pro velké podniky. A CO2IN je jakýsi vnější pidipřívěsek pro obyčejné lidi, napojený na systém obchodu s emisními povolenkami.

Všechny nákupy povolenek si veřejnost může ověřit, ale až po třech letech. Unijní legislativa totiž určuje, že všechny transakce v rámci systému obchodování s emisními povolenkami jsou zveřejněny právě po třech letech.

Společnost Amper Holding, která CO2IN provozuje a za kterou stojí podnikatel v energetice Jan Palaščák, vede v Rejstříku Evropské unie pro emisní obchodování tři obchodní účty:

• Zajišťovací, vedený pod č. účtu: EU-100-5034488-0-61,

• Klientský, vedený pod č. účtu: EU-100-5035673-0-53,

• Spalovací, vedený pod č. účtu: EU-100-5035473-0-83.

Existenci účtů je možné ověřit na stránkách EU.

„Zajišťovací účet je jediným účtem společnosti, který slouží k převodům povolenek mezi společností a obchodními partnery, tj. k nákupu a prodeji povolenek na volném trhu,“ vysvětluje za Amper Holding Rostislav Krejcar.

„Klientský účet slouží výhradně k akumulaci povolenek odpovídající objemu všech co2inů v oběhu. Spalovací účet slouží výhradně k likvidaci povolenek klientů,“ říká Krejcar.

„Zůstatky a transakce na klientském účtu společnosti budou podrobeny pravidelným auditům od renomovaných auditorských společností,“ říká Krejcar.

„Prověřujeme možnost individuálního výpisu transakce na žádost klienta ze Spalovacího účtu. Omezení této funkcionality je dáno možnostmi provozovatele Rejstříku povolenek,“ říká Krejcar.

Oproti jiným možnostem uhlíkových offsetů má CO2IN výhodu v tom, že si podle potřeby můžete přikupovat další CO2IN a ve svém telefonu máte přehled o množství uhlíku, který jste vy sami stáhli z oběhu.

Autor: Martin Mach Ondřej

Zdroj: ekolist.cz