Co obsahují principy due diligence v oblasti ESG a udržitelnosti, které má představit nová legislativa EU, jak lze due diligence efektivně uplatňovat v podnikání a jaké výzvy a benefity pro byznys přináší? Na tyto a další dotazy odpovídali řečníci na webináři pořádaného expertní skupinou Frank Bold.
Proces prevence, identifikace a případného řešení závažných negativních dopadů na lidská práva a životní prostředí v podnikání a hodnotovém (dodavatelském) řetězci. To se rozumí pod pojmem náležitá péče neboli due diligence v oblasti udržitelnosti nebo ESG. V rámci strategie udržitelných financí EU je due diligence jednou z podmínek, které musí splňovat takzvané zelené aktivity dle EU taxonomie a zelené financování dle SFDR, včetně zelených dluhopisů.
Evropská komise v únoru 2022 představí Evropskému parlamentu a Radě EU návrh směrnice Sustainable Corporate Due Diligence (SCDD, dříve pod názvem Sustainable Corporate Governance). Návrh vyjasní pravidla due diligence, která budou vycházet ze standardů OSN a OECD. Jednání o směrnici se pravděpodobně povedou během českého předsednictví Rady EU. V reakci na tento vývoj připravil Frank Bold webinář s cílem přiblížit principy due diligence státní správě a firmám.
Due diligence je identifikace a řešení rizik
Webinář zahájila Lucie Slavíková z Ministerstva spravedlnosti České republiky, která poukázala na důležitost připravované evropské směrnice a potřebu sladit pravidla jednotlivých členských států. Francie, Norsko a Německo už totiž přijaly vlastní legislativu pro oblast due diligence. Požadavky různých zemí se tak mohou lišit. “Česká republika je v rámci svého předsednictví v Radě EU připravená pokračovat ve vyjednáváních o přijetí směrnice. Je potřeba, aby na úrovni EU vznikly rovné podmínky pro všechny firmy,” uvedla Slavíková.
Základní principy due diligence představila Rachel Davis z organizace Shift. Zdůraznila, že due diligence je založena na posouzení rizik. “Firmy mohou být spojené s řadou negativních dopadů na lidská práva a nemusí být schopné přijmout opatření proti všem najednou. V takových případech musí podniky upřednostnit problémy, které jsou z pohledu postižených osob nejzávažnější,” popsala Davis jeden z principů due diligence. Ve většině odvětví jsou lidskoprávní rizika předvídatelná, což společnostem usnadňuje určit, zda jsou či nejsou vystaveny těmto typickým rizikům závažných dopadů.
Davis také vysvětlila, že opatření due diligence závisí na konkrétním spojení firmy s nepříznivými dopady. Podniky například často potřebují řešit problémy, které přímo nezpůsobují. “Pokud firma řeší problém, který sama nezavinila, očekává se od ní, že využije svůj vliv, aby dosáhla lepšího výsledku. Může například pomoci dodavatelům a zákazníkům nebo spolupracovat s firmami z oboru na komunikaci se státní správou,” nastínila Davis důležitou zásadu due diligence spočívající ve spolupráci se všemi relevantními partnery, kterých se identifikovaný problém týká, např. zaměstnanci, odbory, nevládní organizace nebo obchodní asociace.
Bez znalosti dodavatelských řetězců se firmy neobejdou
Susanne Gasde z německého ministerstva práce a sociálních věcí navázala příspěvkem o nové německé legislativě, která vyžaduje, aby velké společnosti prováděly due diligence v rámci všech jejich aktivit a obchodních vztahů. Vysvětlila, že ústředním principem nového zákona je přiměřenost, což v praxi znamená, že povinnosti jednotlivých firem se odvíjí například od typu a rozsahu jejich obchodních činností nebo od pravděpodobnosti porušení lidských práv.
Aby se zástupci firem dokázali v povinnostech due diligence lépe zorientovat, představil Filip Gregor z expertní skupiny Frank Bold několik příkladů dobré a špatné praxe. “Správný due diligence proces ve vysoce rizikových dodavatelských řetězcích, jako je například palmový olej, vypadá tak, že firma zná svůj řetězec, posuzuje nové dodavatele a spolupracuje s nimi. Naopak pokud firma nepřijímá žádná preventivní opatření a neprověřuje své dodavatele, nesplňuje standardy náležité péče,” objasnil Gregor.
Investoři preferují firmy s due diligence
Praktické zkušenosti s aplikací náležité péče sdíleli ve druhé části webináře zahraniční experti z firem Ericsson, Vaude a Lorenz. Shodli se, že zavedení standardů due diligence přináší jejich podnikání výhody. “Na našem obchodním růstu můžeme jasně ukázat, že odpovědné a udržitelné podnikání vede k ekonomickému úspěchu. Převzetí odpovědnosti za náš dodavatelský řetězec a udržitelné řízení společnosti nám umožnilo odolat i pandemii covid-19,” uvedla Bettina Roth, CSR manažerka oděvní společnosti Vaude.
Kromě vyšší odolnosti vůči krizím a pozitivního vlivu na obchodní výsledky a růst firmy, označili řečníci za výhody due diligence také zvýšení důvěry mezi firmou a dodavateli, obchodními partnery a investory. “Banky a finanční instituce chtějí podporovat projekty, které mají dobře zvládnuté due diligence,” potvrdil Julien Lavarini, manažer odpovědného dodavatelského řetězce potravinářské společnosti Lorenz.
Podle experta na firemní odpovědnost Théo Jaekela z telekomunikační společnosti Ericsson se zájem investorů o toto téma v posledních letech stále zvyšuje. “Mnohokrát se nás investoři dotazovali přímo na naše due diligence. Díky tomu, že jsme připraveni a máme nastavené procesy, dostáváme od nich kladné reakce. Není to jen jednosměrná komunikace, sami s investory spolupracujeme a informujeme je o situaci v rizikových oblastech, což velmi oceňují.” uzavřel Jaekel.
Podporu due diligence ze strany byznysu ukazuje i společné prohlášení více než 100 investorů a firem, kteří naléhají na EU, aby urychleně přijala pravidla due diligence pro oblast lidských práv a životního prostředí v rámci směrnice Sustainable Corporate Due Diligence. Mezi signatáře patří například Aviva, Danone, Ericsson, IKEA, nebo Vaude.
