Podle odhadu OSN připadne v roce 2021 na každého obyvatele planety až sedm kilogramů elektroopadu. Ale zatímco na třídění plastů nebo papíru už jsme si docela zvykli, v případě e-odpadu to zadaleka neplatí. Staré telefony nebo třeba televize jsou přitom bohatým zdrojem vzácných kovů a bez nadsázky se stávají zlatým dnem cirkulární ekonomiky.
Podle zmíněné studie OSN se ze šedesáti nejčastěji využívaných kovů jen třetina recykluje v míře přesahující padesát procent. Některých kovů třídíme dokonce méně než procento. Zbytek končí na skládkách, v horším případě divokých, kde zatěžují životní prostředí, nebo je necháváme ležet ladem doma právě v podobě odložené elektroniky.
Smartphone jako superzbraň
Dobrým příkladem jsou například smarphony. Po celém světě je používají zhruba tři miliardy lidí a průměrný uživatel chytrého telefonu jej vymění za novější během méně než roku. To znamená, že se na celém světě každý den odloží nebo vyhodí miliony mobilů, z nichž se jen menšina recykluje.
Čtěte také: Černé labutě a zelené dluhopisy
Přitom například v jednom milionu iPhonů je téměř šestnáct tun mědi, pětadvacet tun hliníku, 350 kilogramů stříbra, třicet čtyři kilo zlata a patnáct kilogramů paladia.
Ale je tu ještě jeden důvod, proč jsou moderní mobilní telefony z hlediska recyklace tak cenné. Možná jste nevěděli, že pokud jste majiteli iPhonu, nosíte v kapse taky osm ze sedmnácti takzvaných kovů vzácných zemin.
Vitamíny chemické vědy
Skandium, lanthan, lutecium, yttrium, cer a další vzácné chemické prvky tvoří sedmnáctičlennou skupinu lanthanoidů, kterým se jinak říká také „vitamíny chemické vědy“. To proto, že s nimi všechno tak nějak lépe funguje. U chytrých mobilů se starají třeba o barvy na displeji nebo umožňují vibrace. Jsou nezbytné pro výrobu mnohých moderních technologií, které denně používáme, od televizí až po přístroje na magneitckou rezonanci nebo elektroauta. Navíc se hojně využívají také při výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.
Mohlo by vás také zajímat: Proč se vyplatí společensky odpovědné investice
Problém vzácných zemin ale spočívá v tom, že zatímco poptávka po nich roste, zdrojů ubývá. Pokud bychom například chtěli dostát Pařížské dohodě o snížení emisí, potřebovali bychom podle nedávné studie do roku 2050 globálně zdvanáctinásobit (!) produkci pěti vzácných zemin nezbytných pro výrobu fotovoltaických panelů a větrných turbín. To je ale prakticky nereálné, protože jejich těžba vyžaduje obrovský vstupní kapitál, a navíc enormně zatěžuje životní prostředí. Kromě těžby je tu ale ještě jedna možnost. Dostat vzácné zeminy spolu s dalšími kovy zpátky odtud, kam už jsme je jednou vložili.
Zlaté dno cirkulární ekonomiky
Lze očekávat, že recyklační průmysl čeká boom. A u elektroodpadu, který zůstává z velké části nevyužitý, to bude platit dvojnásob. Kovy jsou navíc k recyklaci ideální, opakovaným použitím neztrácejí na kvalitě, zpracování kovových odpadů je ekologicky šetrnější než těžba, a stává se také finančně dostupnějším. Podle nedávné studie australsko-čínského týmu vědců umíme například měď a zlato dostat z elektroodpadů třináctkrát levněji než z měděných či zlatonosných rud. Při recyklaci oceli se spotřebuje o padesát procent méně energie než při její výrobě z vytěžené rudy a u hliníku je to dokonce devatadesát pět procent. Další položkou je voda – té se třeba při recyklaci oceli se ušetří až čtyřicet procent.
Zmíněný výzkum sice pracoval s daty z největších firem v Číně, kde se moc nehledí na ekologickou šetrnost, nicméně na světě se už objevila řada nových technologií, díky kterým dokážeme extrahovat hodnotné suroviny z vyhozené elektroniky bezpečněji. Velkou zásluhu nese firma Apple, která od roku 2016 nechává rozmontovávat vyhozené iPhony na součástky roboty. Aktuální robotí expertce říkají Daisy a umí rozmontovat několik různých modelů iPhonu rychlostí dvě stě kusů za hodinu.
Kam odevzdávat
Teď už možná rozumíte těm nadšencům, kteří se na internetu shání po nefunkčních mobilech. Na YouTube najdete hned několik návodů, které ukazují, jak rozebrat chytrý telefon na cenné součástky. Ale nenechte se zmást, není to vůbec tak jednoduché, jak to vypadá, a výdělek by vás zřejmě stal menší chemickou laboratoř a větší chemické vzdělání. Domácí elektroodpad je tedy ve většině případů nejlepší svěřit sběrým dvorům (telefony můžete také odvezdat operátorům) a vrátit ho tak zpátky do oběhu.
