Dopady emisí vodíku na globální klimatickou změnu jsou dle americké neziskové výzkumné instituce EDF vyšší, než bylo dosud známo. Nové poznatky o jejich vlivu mohou zásadně ovlivnit rozvoj vodíkové energetiky, na kterou sází i Evropská unie.
Americká nezisková výzkumná instituce Environmental Defense Fund (EDF, Fond na ochranu životního prostředí) bije na poplach kvůli “přehlíženým a podceňovaným” dopadům emisí vodíku na globální oteplování. O výsledcích nejnovějšího výzkumu informoval server S&P Global. Dle EDF jsou negativní účinky molekul vodíku na klima podobné jako účinky metanu, který je považován za jeden z nejnebezpečnějších skleníkových plynů.
Až donedávna byly vědecké poznatky o interakci vodíku s atmosférou poměrně omezené. Věda se ale na oblast klimatu zaměřuje stále častěji a nové poznatky poukazují na to, že potenciální oteplovací účinky emisí vodíku jsou přibližně dvakrát vyšší, než se dříve předpokládalo. Jak uvádí studie EDF, tato zjištění mohou představovat potenciální překážku pro vznikající vodíkový průmysl, využití vodíku v dopravě a možnému vtláčení do existující plynárenské sítě, kde se již nyní počítá s určitými ztrátami vodíku (vzhledem k povaze molekuly vodíku oproti metanu).
Vodík reaguje s dalšími plyny a působí nepřímo
Na rozdíl od již dobře prostudovaných účinků jiných skleníkových plynů, jako je metan a CO2, má vodík na atmosféru spíše nepřímý oteplovací účinek. Jakmile totiž unikne do okolí, většina vodíku – přibližně 70 až 80 % – je absorbována mikroby a bakteriemi v půdě. Zbytek se dostává do atmosféry, kde reaguje s hydroxylovým radikálem (OH), přirozeně se vyskytující molekulou, která je vysoce reakční. Například metan reaguje s OH a tato reakce je způsob, jakým je přirozeně rozkládán a odstraňován metan a další plyny z atmosféry.
Vyšší koncentrace vodíku v atmosféře, který reaguje s OH, ponechává menší zásobu OH, která má menší potenciál uniklý metan pohlcovat. Metan v atmosféře má pak 84x větší oteplovací efekt než CO2, nejznámější skleníkový plyn, za období 20 let. Větší množství vodíku v atmosféře pak vede k prodloužení doby života metanu v atmosféře. To představuje přibližně polovinu celkového nepřímého oteplovacího účinku vodíku.
Emise vodíku také reagují v troposféře – nejnižší oblasti atmosféry – kde vytvářejí přízemní ozón, který je také považován za skleníkový plyn. Molekuly vodíku dále vytvářejí další skleníkový plyn v podobě vodní páry ve stratosféře.
“Pro posouzení a porovnání konkurenčních dekarbonizačních řešení, jako je čistý vodík a elektrifikace, je zapotřebí podrobně porozumět účinkům na klima,” řekl Brian Murphy, analytik pro vodík ve společnosti S&P Global Commodity Insights.
Zdroj: oenergetice.cz
