Evropská vodíková banka nebude půjčovat vodík ani peníze. Jde o investiční mechanismus, díky kterému vznikne technická i obchodní infrastruktura pro novou energetickou komoditu. Takzvaný zelený vodík může vyřešit ukládání energie i zálohy pro obnovitelné zdroje.
Předsedkyně Evropské komise v tradičním projevu ke zprávě o stavu EU navrhla zřízení takzvané “vodíkové banky”. Nepůjde ale o žádnou novou finanční instituci, ani o centrální úložiště vodíku, jak by se mohlo zdát ze zpráv některých médií.
Pod pojmem “Evropská vodíková banka” se skrývá prostě investiční schéma, prostřednictvím něhož poputují evropské i soukromé peníze na projekty výroby, zpracování, uchovávání a přepravy vodíku. Cílem je vybudovat v Evropě novou technickou i obchodní infrastrukturu, aby se z vodíku stala nová energetická komodita podobná jako dnešní zemní plyn.
Investice půjdou k nejlepším projektům z celé Evropy
Tyto investice už mají podporu z evropského programu Horizon, nově by na ně měly jít další 3 miliardy EUR prostřednictvím takzvaného Inovativního fondu. V něm soutěží všechny projekty napříč členskými státy, vybírají se tedy podobně jako ve výzkumných programech jen ty nejrealističtější a nejlepší, neuplatňují se žádné kvóty podle jednotlivých členských států.
To klade na žadatele vysoké nároky, musí totiž přijít s takovým projektem, který je konkurenceschopný i z pohledu soukromých investorů. Velkou šanci tak v současnosti mají zejména projekty zaměřené na takzvaný zelený vodík.
Vodík je totiž možné vyrábět z přebytků obnovitelných zdrojů a efektivně tak ukládat energii, která by jinak nevznikla nebo se efektivně nespotřebovala. Energie uložená ve formě vodíku zároveň může sloužit pro obnovitelné zdroje jako záloha.
Cena zůstane drahá, dokud se nerozšíří elektrolyzéry
“Úzkým hrdlem” jsou zatím ceny elektrolyzérů, které jsou pro takovou výrobu potřeba a které celý proces produkce vodíku nyní prodražují. Samotné vstupy jsou totiž velmi levné, elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů je nákladově nejvýhodnější v porovnání se všemi ostatními zdroji (jako uhlí, plyn nebo jádro) a k samotné výrobě je kromě elektřiny potřeba už jen dostatek vody.
Cena elektrolyzérů by mohla poklesnout s jejich masivním rozšířením. Na to právě upozorňují někteří zástupci vodíkového průmyslu, podle nichž je alespoň ze začátku nutné podporovat nejen čistě zelený vodík, ale také ty formy výroby, které využívají elektřinu například z jaderných zdrojů. Argumentují, že díky tomu dojde k rychlejšímu “škálování” elektrolýzy jako výrobní technologie a tedy i k jejímu celkovému zlevnění.
Nová evropská “vodíková banka” ale zatím počítá jen s investicemi do zeleného vodíku. A podobně i nově připravovaná směrnice o obnovitelných zdrojích. V nejbližších týdnech a měsících se tak dá ještě čekat odborná i politická debata o nastavení nových investic. V každém případě je ale zřejmé, že role vodíku v evropském i globálním energetickém mixu v dohledné době rychle poroste.
Zdroj: energiebezemisí.cz
