Veřejné prostředky by se po pandemii Covid-19 měly podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese investovat do udržitelných odvětví. Výrazně to doporučil na dubnovém Petěrburském klimatickém dialogu v Berlíně. V projevu přednesl i šest doporučení pro obnovu kliematu po skončení krize. Přinášíme vám celou jeho řeč.
COVID-19 změnil život miliardám lidí po celém světě a destabilizoval křehkou globální ekonomiku. Stejně jako naši stějně křehkou společnost ji vystavil šokům a položil v ní základy pro výrazné nerovnosti, které ohrožují dosažení cílů udržitelného rozvoje. Jedinou odpovědí je odvážné, vizionářské a společné vedení. A takové vedení bude potřeba i k řešení hrozby v podobě stále vážnějších klimatických poruch.
Posledních deset let bylo globálně nejteplejších v historii. Minulý rok byl dokonce druhý nejteplejší, co kdy lidstvo zažilo. A pokud teď budeme odkládat opatření pro obnovu klimatu, bude nás to stát každý rok víc a víc. Takový odklad si vyžádá ztracené lidské životy a živobytí, ochromí podniky i celou ekonomiku. Když nic nepodnikneme, zaplatíme za to tu nejvyšší cenu.
Mohlo by vás zajímat:
ESG SPOLEČNOSTI NABÍDNOU VYŠŠÍ VÝNOS
Musíme naléhavě zavést opatření, která zvýší naši odolnost proti dopadům globálního oteplování a sníží emise skleníkových plynů. Nárůst globální teploty je třeba snížit na 1,5 stupně. Technologie je na naší straně. Stejně tak se k nám přiklání veřejnost, především mladí lidé. První kroky už podnikly mnohá města a podniky. V části světa však stále chybí nezbytná politická vůle. Proto musíme vyvinout větší snahu ve ‚zmírňování, přizpůsobování se a financování’.
Zmírňováním myslím to, že potřebujeme, aby se všechny země do roku 2050 zavázaly k uhlíkové neutralitě. Přizpůsobení znamená, že musíme podporovat ty země, které jsou nejméně odpovědné za změny klimatu, ale přitom jsou vůči nim nejzranitelnější. A k tomu všemu potřebujeme přiměřené financování, počínaje slíbenou mobilizací 100 miliard amerických dolarů na úsilí o zmírnění a přizpůsobení v rámci rozvojových zemí.
V rámci zotavení z pademie máme velkou příležitost nasměrovat celý svět na udržitelnější a inkuzivnější cestu, která řeší změny klimatu, chrání životní prostředí, snaží se zastavit úbytek biologické rozmanitosti a zajišťuje zdraví a bezpečnost lidstva. Přechodem na nízkouhlíkový růst, vůči kterému bude klima odolnější, můžeme vytvořit svět, který bude čistý, zelený, bezpečný, spravedlivý a prosperující.
Navrhuji šest opatření pro obnovu klimatu
Za prvé: S tím, jak utrácíme miliardy, abychom se dostali z krize Covid-19, musíme vytvořit nová pracovní místa a nové obchodní příležitosti s důrazem na čistou, zelenou a spravedlivou ekonomiku. Investice musí urychlit odfosilnění všech stránek našich ekonomik.
Za druhé: Tam, kde jsou potřebné peníze daňových poplatníků k záchraně podniků, se musí zároveň vytvářet ‚zelené’ pracovní příležitosti a udržitelný a inkluzivní růst těchto společností. Tyto peníze nesmí být záchranou zastaralých a znečišťujících průmyslových odvětví, která jsou spojená s velkými emisemi oxidu uhličitého.
Za třetí: Fiskální injekce musí transformovat ‚šedou’ ekonomiku na ‚zelenou’. Díky tomuto přechodu, který musí být spravedlivý a nesmí nikoho znevýhodňovat, bude naše společnost odolnější.
Za čtvrté: Veřejné prostředky by se do budoucna měly investovat do udržitelných odvětví a projektů, které pomáhají životnímu prostředí a klimatu. Dotace na fosilní paliva musí skončit a ceny uhlí se musí pohybovat v odpovídajících číslech. Producenti oxidu uhličitého musí platit za emise.
Za páté: Při utváření gobálního finančního systému je nutné brát v úvahu rizika a příležitosti spojené s klimatem. Investoři nemohou nadále ignorovat cenu, kterou naše planeta platí za neudržitelný růst.
Za šesté: Abychom vyřešili obě mimořádné události, musíme spolupracovat jako mezinárodní společenství. Stejně jako u koronavirové pandemie, skleníkové plyny nerespektují žádné hranice. Izolace je past. Žádná země nemůže uspět sama. Společný rámec již máme – Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj a Pařížskou dohodu o změně klimatu. Za tímto účelem žádám všechny země, aby posílily své akční plány v oblasti klimatu a NDC (zkratka pro vnitrostátně stanovené příspěvky, kde si každá země Pařížské dohody stanoví cíl pro snížení emisí, pozn. red.) a své strategie k dosažení nulových emisí do roku 2050. Už teď můžeme pozorovat první známky pokroku. Některé země, včetně Chile, která předsedá Konferenci OSN o změně klimatu, již předložily vylepšené plány na redukční státní příspěvky. Dalších 114 zemí oznámilo, že tak učiní. 121 zemí se zavázalo dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.
Vyzývám Evropskou unii, aby i nadále ukazovala své vedoucí postavení tím, že do konce roku předloží NDC v souladu se svým závazkem stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem. A blahopřeji kancléřce Angele Merkelové za její vedení a odhodlání. Jsem si jistý, že také Spojené království, jaktožto nadcházející lídr Konference pro změnu klimatu, představí ambiciózní, kvalitní NDC.
Ještě minulý týden se nejmenší a nejzranitelnější členové naší mezinárodní rodiny, malé ostrovní národy, znovu zavázali ke změně klimatu. A to i uprostřed krize Covid-19. Jejich vedení by mělo sloužit jako inspirace pro všechny. Nesmíme dovolit, aby těžké, rostoucí dluhové břemeno těchto a dalších rozvojových zemí bylo na překážku jejich ambicím. Klíčem k řešení klimatické krize jsou však ti, kteří produkují největší množství emisí. A nezapomínejme, že země G20 společně představují více než 80 % celosvětových emisí a více než 85 % světové ekonomiky. I ty se musí zavázat k uhlíkové neutralitě do roku 2050. Pařížská dohoda byla do značné míry umožněna zapojením Spojených států a Číny. Bez přispění velkých producentů emisí hrozí, že bude naše úsilí odsouzeno k zániku.
Říká se, že ‚nejtemnější chvíle nastává vždy před úsvitem’. A tohle jsou temné dny. Ale nejsou bez naděje. Máme vzácnou příležitost vybudovat lepší svět. Využijme postpandemické zotavení pro to, abychom vytvořili základ bezpečného, zdravého a odolnějšího světa pro všechny.
