Poptávka po zelených dluhopisech výrazně roste. Málokdo však ví, co přesně si pod tímto pojmem představit a jak vlastně takový zelený dluhopis vzniká. Proto jsme pro vás ve spolupráci s Frank Bold připravili článek, kde vás zrodem zeleného dluhopisu provedeme.
Popularita zelených dluhopisů zaznamenala v roce 2021 strmý vzestup. Investoři, kteří chtějí, aby jejich peníze měly pozitivní dopad na naši planetu, do těchto bondů celosvětově vložili rekordních 513 miliard dolarů. Ať už zelené dluhopisy vydávají korporace, vládní organizace, nebo rozvojové banky, vždy by měly sloužit k financování environmentálně prospěšných projektů.
Nejdřív se však musí určit, jestli jsou tyto dluhopisy vydávány v dobré víře a ne pouze za účelem tahání peněz z důvěřivých investorů. Na to, jakým způsobem probíhá zrod zeleného dluhopisu, se podíváme níže.
Krok první: Účel a emisní podmínky zeleného dluhopisu
Potenciální vydavatelé, většinou za pomoci velkých bank, vypracují záměr, emisní podmínky a účel emise zelených dluhopisů. Tento dokument by měl obsahovat zejména to, jak budou prostředky vygenerované prodejem dluhopisů použité a jaké dopady budou mít aktivity financované dluhopisem v budoucnosti. Prostředky získané prodejem zelených dluhopisů by měly být účelově vázány.
Pokud chce emitent dluhopisy nabízet veřejně a bez omezení objemu (tzv. nadlimitní dluhopisy), má vedle emisních podmínek zpravidla povinnost vyhotovit a zveřejnit prospekt, který obsahuje hlavní informace o emitentovi a dluhopisu.
Krok druhý: Nezávislé posouzení (Second party opinion)
Vydavatel zeleného dluhopisu prezentuje záměr a účel emise zeleného dluhopisu externímu posuzovateli, který dluhopis ohodnotí a ověří. Tyto nezávislé společnosti posoudí jednotlivé projekty a jejich prospěšnost a určí, jestli je legitimní dluhopis nazývat zeleným.
Globální průmysl se řídí dobrovolnými Green Bond Principles, které formulovala ICMA (International Capital Market Association). Svoji verzi nezávazných standardů pro zelené bondy (Climate Bonds Standard and Certification Scheme) poskytuje také britská organizace The Climate Bonds Initiative. Ale ani tyto dobrovolné standardy nejsou závazné.
Průkopníkem na trhu zelených dluhopisů se tak stala až Evropská unie. Její návrh Nařízení o evropských zelených dluhopisech (EU GBS) z roku 2021 obsahuje závazné požadavky na vydávání evropských zelených dluhopisů. 100 procent finančních prostředků musí být investováno v souladu s požadavky EU Taxonomie udržitelných aktivit. EU GBS stanovuje také nutnost ověření externím posuzovatelem, aby se zajistilo, že projekt splňuje kritéria udržitelnosti stanovená v EU Taxonomii. Tito externí posuzovatelé budou registrovaní u ESMA (European Securities Markets Authority), která nad nimi bude vykonávat dohled. Přestože by nařízení EU GBS mělo být účinné nejdříve od příštího roku, některé společnosti se začaly řídit těmito pravidly už nyní, aby využily příležitost k získávání kapitálu ze strany investorů a bank.
Krok třetí: „Turné“
Dalším krokem je shánění investorů. Jakmile je dluhopis ověřen a schválen externí společností, vydavatelé dluhopisu se postupně schází s potenciálními investory. Na soukromých schůzkách se investoři ptají na všemožné otázky ohledně toho, jak budou prostředky vygenerované prodejem dluhopisu použité a jaký dopad na společnost a planetu budou mít financované aktivity. Úspěšné „turné“ umožní, aby byla spuštěna emise na primární trh s dluhopisy.
Na primárním trhu dochází k emisi dluhopisů a jejich následnému prodeji z rukou emitenta investorům.
Krok čtvrtý: Reporting
Emitenti zelených dluhopisů by měli pravidelně reportovat důležité informace investorům. ICMA doporučuje ve zprávě detailně shrnout, jaké projekty jsou dluhopisy financovány, výši investic do jednotlivých projektů a jejich očekávané dopady na společnost a životní prostředí. EU GBS zavede přísnější reportingové a ověřovací požadavky s cílem zamezit greenwashingu a zajistit, že veškeré finance budou investovány do zelených aktivit dle EU Taxonomie.
Příklady z praxe:
Repsol SA
Španělská rafinérská společnost vybrala v roce 2017 přes zelené dluhopisy 500 milionů EUR s cílem snížit emise společnosti a zefektivnit svoje projekty. Asi 45 % dluhopisů bylo koupeno investory v rámci jejich ESG strategií. Climate Bonds Initiative však vyjmula tyto dluhopisy ze své databáze a vyřadila je z indexu zelených bondů. Minulý rok proto Repsol vydal nový rámec pro své dluhopisy a vybral jeden a čtvrt milionu EUR v takzvaných sustainability-linked dluhopisech. Ty už mohou být použity, na rozdíl od zelených dluhopisů, pro obecné korporátní účely.
Ford Motor Co.
Automobilka Ford emitovala v listopadu minulého roku zelené dluhopisy v hodnotě 2,5 miliardy dolarů s cílem financovat přechod na výrobu elektrických automobilů. Byla to dosud největší emise dluhopisů tohoto druhu provedená americkou společností. Vybrané prostředky budou použity výhradně na vývoj a výrobu elektrických vozidel a jiných projektů spojených se segmentem čisté dopravy. James Rich, senior portfolio manager v Aergon Asset Management se nechal slyšet, že tato emise byla „dobrý příklad legitimních zelených dluhopisů.“
Původní zdroj Bloomberg, doplněno a rozšířeno o kontext EU ve spolupráci s Frank Bold Advisory
