Praha 21. června 2023 – Největší podíl v budoucí komunitní energetice bude patřit solárním panelům. Podle výpočtů expertů EGÚ Brno nejvýznamnější technický potenciál pro komunitizaci energetiky nabízejí střechy činžovních domů, kde by po osazení fotovoltaikami bylo možné celkem vyrobit až 2,3 TWh elektřiny. Za takových podmínek by ale v České republice muselo teoreticky vzniknout přes 127 tisíc komunit. Celkový technický potenciál fotovoltaiky pro budování komunitních energetik EGÚ Brno odhaduje až na 4,9 TWh elektřiny. To je více než dvojnásobek loni vyrobené elektřiny tuzemskými vodními elektrárnami, ale méně než třetina roční výroby jaderné elektrárny Temelín.
„Spočítali jsme technický potenciál komunitizace, tedy kolik solárních panelů by bylo maximálně možné umístit na střechy činžovních domů, obecních a městských objektů, průmyslových areálů a zemědělských družstev. A priori to však neznamená, že to je potenciál komunitní energetiky. Neprováděli jsme sociologický výzkum a jiné činnosti, abychom zjistili, kolik reálně bude mít například bytových domů o komunitní energetiku zájem,“ uvedl Michal Macenauer, ředitel strategie EGÚ Brno.
Komunitní energetika má lidem, kteří se do ní zapojí, umožnit snížit množství elektřiny, jež si nakupují u obchodníků. Předpokládá však, že se takovým odběratelům podaří maximálně časově sesouladit vlastní výrobu a spotřebu elektřiny. Odborníci z EGÚ Brno v této souvislosti varují před nereálnými očekáváními, která neberou v potaz skutečné náklady spojené s výrobou elektřiny a se servisem komunity nebo s nutností platby za používání distribuční sítě. Upozorňují také na možný nátlak zájmových skupin, které budou nutit komunitní energetiku všem bez toho, že by nabízely individuální posouzení vhodnosti a rentability jednotlivých projektů.
„Komunitní energetika může dobře fungovat v bytových domech a přiblíží tak téma energetiky běžné populaci tím, že jí umožní zapojit se do výroby elektřiny. Je k ní však potřeba přistupovat jen jako k malé součásti komplexního řešení energetické transformace spojené s dekarbonizačními snahami. Nemůže totiž ani částečně nahradit propojenou elektroenergetickou soustavu nebo vyřešit problémy se zálohováním dočasně fungujících zdrojů nebo s regulací sítí. Komunitizace bude spojena s miliardovými investicemi do distribučních sítí, stovky miliard pak bude stát připojení všech zamýšlených fotovoltaik. Tyto náklady se časem nutně promítnou do poplatku za použití sítí,“ vysvětlil M. Macenauer.
Bytový dům pro potřeby výpočtu technického potenciálu komunitní energetiky EGÚ Brno definovalo v souladu s vymezením Českého statistického úřadu (ČSÚ). Použitá data se opírají o sčítání lidu, domů a bytů za roky 2011 a 2021. Navíc jsou podpořena daty ČSÚ o dokončených stavbách, včetně bytových domů a bytů. Vyplývá z nich, že bytových domů v ČR je zhruba 220 tisíc a celkový půdorys mají o rozloze 65,7 km2. Podle expertního odhadu je však pouze 55 % střech bytových domů konstrukčně využitelných. Rozloha vhodné plochy kvůli tomu klesne na 36,135 km2, ze které lze pouze 30 % osázet panely. Zbylou plochu střechy často zabírají například větrací a výtahové šachty, klimatizace, hromosvody apod. Výsledkem je plocha pro potenciální instalaci fotovoltaik o rozloze 10,84 km2. EGÚ Brno si za typický objekt reprezentující komunitu stanovilo bytový dům o půdorysu 300 m2 s využitelnou plochou 90 m2, kterou lze osázet 41 panely o výkonu 450 Wp. Technický potenciál pro jeden bytový dům tak vypočetlo na úrovni 18 kW.
ANALÝZA EGÚ BRNO:
Modelový příklad bytového domu o šesti patrech a 30 bytech v kombinaci se střešní fotovoltaikou
Celková roční spotřeba prezentovaného bytového domu činí v reálných podmínkách přibližně 52 200 kWh, přičemž dále byla předpokládaná instalace o výkonu 18 kW. Celkovou spotřebu domu, dodávku z fotovoltaiky a uplatněnou energii z fotovoltaiky ilustruje následující obrázek. Grafy ukazují denní hodnoty, proto v některých případech denní objem dodávky elektřiny z FVE převyšuje denní objem spotřeby domu, ale přesto nedochází k úplnému pokrytí spotřeby domu elektřinou z fotovoltaiky a přebytečná část vyrobené elektřiny je odvedena do distribuční sítě. Spotřeba bytového domu se však v hodinovém členění tvarem svého průběhu odlišuje od tvaru průběhu výroby fotovoltaiky, což vede k tomu, že se nezužitkuje veškerá vyrobená elektřina pro potřeby domu a část vyrobené elektřiny odchází do distribuční sítě. Celkově bylo z fotovoltaiky na roční úrovni vyrobeno necelých 20 MWh a uplatněná výroba byla 14,8 MWh, tedy 75 %.
Z průběhů je zřejmá poměrně velmi nízká dodávka v zimních měsících, což v tomto období vede k maximálnímu využití na krytí spotřeby elektřiny v bytovém domě. Naproti tomu v jarních, letních i podzimních měsících je denní výroba z fotovoltaiky výrazně vyšší a v některých případech dokonce přesahuje spotřebu bytového domu.
Reálná finanční úspora díky takové instalaci bude dána nastavením tržního systému – legislativními podmínkami, které v blízké budoucnosti mají doznat změn a které spolu se schválenými podpůrnými programy pravděpodobně povedou k tomu, že se instalace fotovoltaik na bytových domech stane zajímavou investiční příležitostí. Návratnost fotovoltaiky v komunitě bytového domu očekává EGÚ Brno při dotaci 50 % podle okolností 6 až 8 let.
Zdroj: EGÚ Brno
