Alarmující množství odpadu (tedy i gastroodpadu), kterého dnešní konzumní společnost dosahuje, vyvolává řadu problémů včetně zabírání půdy skládkami, které produkují emise skleníkových plynů. V legislativě mnoha států včetně Česka tak od příštího roku opět přibudou povinnosti v rámci jeho vyšší recyklace a následného využití. Jak se nový odpadový zákon dotkne producentů a zpracovatelů gastroodpadu?
V březnu roku 2020 vydala Evropská komise akční plán pro oběhové hospodářství. Určitými zásadami oběhového hospodářství včetně manipulace s odpady se tak v posledních letech řídí již velká část jejích zemí. Mnohde to ale nestačí. V Česku byl například na začátku tohoto roku v návaznosti na právní předpisy EU přijat tzv. nový zákon o odpadech. Do popředí se díky němu dostalo také řešení gastroodpadu a kuchyňského odpadu. Tedy složky biologicky rozložitelného odpadu převážně živočišného původu, jehož zpracováním se zabýváme také ve skupině EFG a v odpadářské bioplynové stanici EFG Rapotín BPS.
Služba Tridimgastro.cz jako jediná v ČR zajistí sběr a ekologickou likvidaci gastroodpadu na klíč, a to jak po technické, tak legislativní stránce.
Právě začlenění tohoto druhu odpadů do „komunálu“ a jeho následné skládkování způsobuje emise skleníkových plynů. Tento odpad přitom dokážeme ze skládek odklonit do již míněných bioplynových stanic jako je ta v Rapotíně zaměřených výhradně na odpad, nikoli účelově pěstované plodiny, jak je běžně zvykem. S novým odpadovým zákonem má být bioodpad zpracován preferovaně právě v bioplynových stanicích (či v kompostárnách, které ale nedokážou potenciál tohoto druhu odpadu plně využít). Při zpracovávání bioodpadu a gastroodpadu v odpadářské bioplynové stanici následně dochází k výrobě hnojiva (stejné jako u kompostování), ale na rozdíl od kompostování také k produkci bioplynu, který lze upravit tak, že jeho vlastnosti odpovídají kvalitám zemního plynu. Ten tak může být přímo dodáván do stávající plynárenské distribuční sítě a plničky BioCNG.
Energetické zpracování je ale možné pouze v případě důsledné separace tohoto odpadu do specializovaných nádob, o které si musí zažádat sami producenti, například obce, města, či firmy. I toto řešení nicméně nový zákon o odpadech podněcuje. Od roku 2023 totiž ukládá obcím a firmám povinnost gastroodpad oddělovat od komunálního odpadu.
Co je pro jiné odpad, je pro nás surovina. Z běžných kuchyňských zbytků dokážeme vyrobit energii pro 2 000 domácností, nebo BioCNG pro roční provoz 3 000 automobilů.
Další, ačkoliv negativní motivací, je postupné zvyšování skládkovacího poplatku do roku 2029. Už od ledna roku 2022 přitom dojde k přijetí nové vyhlášky pro jeho postupné zvyšování. V roce 2030 se pak dle Zelené dohody pro Evropu chystá se pak úplný zákaz skládkování využitelného odpadu. Je tedy načase, aby sami producenti, to znamená nejen obce, ale také průmyslové podniky, restaurační provozy či velkoobchody s potravinami, začali recyklaci „gastra“ co nejdříve aktivně řešit.
