V českých médiích proběhly zprávy, že současná krize na Ukrajině znamená konec Zelené dohody. Ministerstvo životního prostředí reaguje na tyto zprávy v následujícím textu, kde zdůrazňuje důležitost boje proti změně klimatu a zachování snahy o naplnění cílů Zelené dohody.
- Ruská invaze na Ukrajinu je hluboká tragédie, která by se ale neměla zneužívat pro odsuzování Zelené dohody. Podobné to bylo i po vypuknutí pandemie covidu.
- Tato válka způsobí mnoho vážných problémů po celém světě. Neznamená to ale, že bychom proto měli zavřít oči před klimatickou krizí. Tím to nevyřešíme. I v kontextu nových tragických událostí nemůžeme přestat usilovat o udržitelnou budoucnost.
- Válka pravděpodobně způsobí další růst cen elektřiny, pohonných hmot a zemního plynu. Zelená dohoda pro Evropu je právě součástí řešení, jak se zbavit závislosti na drahých fosilních palivech. Tato řešení musí být zároveň sociálně citlivá a nabízet podporu domácnostem, které by mohly být ohroženy i v důsledku ruské invaze a případně omezených energetických dodávek.
- Je pravda, že plnění dekarbonizačních cílů bude nyní ještě obtížnější, s tím je třeba se vyrovnat. Součástí Zelené dohody je posílení samostatnosti Evropské unie. Plyn je považován jen za přechodné řešení a je tomu tak i v tzv. taxonomii. Rusko silně bojuje dezinformacemi právě proti Zelené dohodě, protože ví, že se Zelenou dohodou se jeho vliv na EU zmenší.
- Cesta je v provedení strukturálních změn v hospodářství. Taxonomie byla a je stále dobrovolná. Není zde žádná povinnost investovat zeleně – je to rozhodnutí bank. Finančníci si umí spočítat, do čeho se vyplatí investovat, a taxonomie jim dává jen návod, které investice jsou skutečně udržitelné.
- Stát dlouhodobě podporuje investice do transformace energetiky a další zelené projekty svými dotačními tituly. Z rezortu Ministerstva životního prostředí jde zejména o Modernizační fond s alokací nejméně 150 miliard korun.
Zdroj: MŽP