Taxonomie nyní rezonuje médii, a především v diskuzích energetických expertů. Do 12. ledna mají jednotlivé státy EU možnost podávat připomínky k návrhu, který vyšel na Nový rok. Asociace CZ Biom vítá, že Evropská komise navrhuje uznat zemní plyn za nízkouhlíkovou technologii s podmínkou, že bude 30 % plynu od roku 2026 a 55 % od roku 2030 pocházet z obnovitelných zdrojů. Po dlouhých letech odmítání dekarbonizace to však bude pro Českou republiku velká výzva.

Nové podmínky taxonomie námi otřásají, ale pojďme si říct, co jsme za posledních deset let udělali pro obnovitelné zdroje: v roce 2012 novelou zákona o podporovaných zdrojích zastavujeme podporu OZE, včetně biometanu, od té doby zavádíme náročnější nástroje výkaznictví, stavebního povolení, autorizace, modernizaci výrobny trestáme ukončením podpory, odsouváme konec skládkování odpadů do nejzazšího termínu, odmítáme valorizaci podpory v bioenergetice, zavádíme kontrolu přiměřenosti podpory, nadvýrobu OZE nad plán prodáváme Slovinsku, odmítáme zapracovat do legislativy roli vodíku a systémů Power to Gas a instalace nových zdrojů se rovná téměř nule.

Postoj ČR k obnovitelným zdrojům byl v poslední dekádě velmi defenzivní a v oblasti obnovitelných plynů jsme zaspali úplně. Pod pojmem obnovitelný plyn si Evropa představuje zelený vodík a biometan. Je paradox, že nový zákon o podporovaných zdrojích, který po více jak dvou a půl leté přípravě vešel v platnost, ve stejný den jako vydání návrhu podmínek taxonomie, pojem vodík vůbec nezná. Útěchou může být snad jen to, že se do zákona vrátila alespoň podpora biometanu, byť s dvojitým zastropováním, které může být velmi omezující. Pro splnění prvního milníku v roce 2026 bude klíčovou roli hrát biometan a s větší úlohou vodíku můžeme počítat pro dosažení druhého milníku v roce 2030. 

Když je vůle, tak to jde. Důkazem byla výstavba mezi lety 2008-2013 kdy se dařilo během krátké doby postavit bioplynové stanice s celkovou roční výrobou 6,5 TWh v bioplynu. Vstupní substráty tvoří směs odpadů, statkových hnojiv, pěstované biomasy a vedlejších produktů. Pěstování energetických plodin pro bioplyn zabírá plochu přibližně 130-180 tis. ha (cca 4 % celkové zemědělské plochy v ČR). Drtivá část bioplynu je dnes používána ke kombinované výrobě elektřiny a tepla. Přibližně polovina bioplynových stanic je technicky připojitelná k síti zemního plynu a v ostatních stanicích je možné přímo v místě vyrábět BioLNG nebo BioCNG. Biometan do sítě zemního plynu však zatím dodává jen jedno zařízení.  

Co splnění podmínek taxonomie tedy pro ČR znamená?

Dle plánu vývoje poptávky po zemním plynu budeme potřebovat v roce 2025 podíl zeleného plynu pro sektory teplárenství, kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) a výrobu elektřiny ve výši téměř cca 5,5 TWh a v roce 2030 již více než 20 TWh. 

Tabulka: Podíl zeleného plynu dle sektorů v ČR s výhledem do roku 2030 v TWh

Podíl zeleného plynu dle sektorů (TWh)
RokTeplárenství + KVET*+ElektrárnyPodíl zeleného plynuCelková spotřeba zemního plynuPodíl zeleného plynu
202518,45,598,629,6
203036,920,3125,268,9
*Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

Zdroj: Z dat OTE + vlastní výpočet CZ Biom

Na část biometanu si navíc dělá nárok i resort dopravy, který biometan považuje za jediné dostupné řešení splnění plánovaných cílů v ozeleňování paliv. Pro splnění cíle pokročilých biopaliv bude nutné v roce 2025 alokovat cca 0,5 TWh z produkovaného biometanu do dopravy. 

Je možné podmínky taxonomie splnit?

Podmínky taxonomie jsou přísné, ale nikoliv nesplnitelné. Dá se říct, že kdybychom drželi tempo v rozvoji OZE a technologií s Evropou, tak bychom již dnes neměli se splněním problém. Je nutné soustředit se na precizní tříděný sběr bioodpadu a realizovat nová zařízení na jeho využití. Potenciál využití odpadu a vedlejších produktů však může nabídnout pouze cca 2,5 TWh a z toho již dnes část míří na kompostárny. Produkce bioodpadů však v budoucnu musí klesat abychom snížili nehorázné plýtvání s potravinami (⅓ produkovaných potravin končí jako odpad). Základem dalšího rozvoje biometanu musí být pěstovaná biomasa. Akční plán pro biomasu uvádí, že z celkové plochy zemědělské půdy v ČR při zajištění 100 % potravinové soběstačnosti může být uvolněno 1 160 000 ha až 1 508 000 ha pro energetické plodiny. Dnes je využito na energii 350-400 tis ha a z toho pro bioplyn 130-180 tis. ha. Potenciál pro výrobu obnovitelného plynu je tedy dostatečný. Dokazuje to vývoz pšenice z ČR dosahující ekvivalentu energie v bioplynu 8 TWh ročně (pěstební plocha pšenice vyvážené bez přidané hodnoty je cca 300 tis. ha). 

Biometan tedy nebude zachraňovat jen sektor dopravy, ale i sektor teplárenství a výroby elektřiny. Díky variabilitě bioplynových stanic a zkušeností z výstavby bude záležet jen na podmínkách rozvoje. Po zapracování vodíku a syngasu (syntetického metanu) do legislativy bude další rozvoj obnovitelných plynů podpořen i technologiemi Power to Gas, které budou stabilizovat síť a odčerpávat “přebytečnou” elektřinu z masivně budovaných FVE v době, kdy budou poskytovat vysoký výkon.  

Bude tedy potřeba:

  • maximalizovat produkci bioplynu/biometanu, a to včetně využití potenciálu cíleně pěstované biomasy (řešit požadavky na udržitelné zemědělství, nepochybovat však o vhodnosti pěstování energie, zamezit zbytečnému vývozu agrárních komodit),
  • urychlit odklon bioodpadů ze skládek do bioplynových stanic,
  • urychleně doplnit legislativu o další obnovitelné plyny a jejich využití (úprava energetického zákona a zákona o POZE, definice modrého a zeleného vodíku, syngas, atd.),
  • z veřejných zdrojů se soustředit na podporu maximálního instalovaného výkonu v OZE (hlavně do rychle instalovatelných FVE),
  • bez odkladu provést transformaci energetiky, umožnit výstavbu a připojení nových zdrojů, přebytky v síti řešit systémy Power to Gas.
taxonomie-cesko

Zdroj: Tisková zpráva CZ Biom 6. 1. 2022