Počátkem června se v Evropském parlamentu hlasovalo o přijetí návrhu dlouho očekávané reformy EU ETS. Ta překvapivě neprošla, zejména po nátlaku ze strany průmyslu, který mimo ambiciózního snižování emisí oponoval mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (anglicky Carbon Border Adjustment Mechanism – CBAM). V polovině měsíce však 3 hlavní frakce europoslanců shodu našly a v minulém týdnu odhlasovaly kompromisní řešení. To je nicméně široce kritizováno, a to jak ze strany zástupců ekologických organizací, tak průmyslu. Ceny povolenky by se měly držet v krátkodobém horizontu okolo 80-90 EUR/t CO₂.
V první polovině června návrh reformy systému EU ETS v Evropském parlamentu neprošel, když svoji sílu ukázala průmyslová lobby. Ta se postavila jednak proti ambicióznímu tempu snižování emisí skleníkových plynu, pak ale také proti rychlému snižování množství bezplatně přidělovaných emisních povolenek. Ty dostávají podniky ze sektorů, u kterých hrozí, že by se jejich výroba kvůli nákladům na emisní povolenky přesunula jinam. To však má řešit zmíněný mechanismus – CBAM, jinak řečeno uhlíkové clo.
Zamítnutí původního návrhu, jak uvádí agentura Reuters, svědčí o náladě uvnitř EU, kdy je vzhledem k nynější situaci na energetickém trhu obtížně odůvodnitelné další zvyšování klimatických cílů, které by velmi pravděpodobně zvýšilo cenu emisních povolenek.
Poslanci přesto dokázali poměrně rychle najít kompromis. Ten v minulém týdnu odhlasovali, kritika ovšem zní ze všech stran. Ze strany ekologických organizací zní, že návrh není dostatečně ambiciózní, aby bylo dosaženo cílů Pařížské klimatické dohody. Ze strany průmyslu pak panuje obava, že schéma je obecně nastaveno nepredikovatelně, což podniky znevýhodňuje.
„Pokud budou ceny certifikátu CO₂ nadále růst tak, jak tomu bylo v posledních měsících, tak nám celý systém vybuchne do tváře. Pak už nebudeme muset soupeřit s ostatními regiony světa,“ uvedl zástupce německého Svazu chemického průmyslu, Jörg Rothermel.
Reforma EU ETS
Systém EU ETS by měl být dle Evropského parlamentu reformován následovně:
- Snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 oproti roku 2005 na úrovní 63 % vs. 61% návrh snížení emisí ze strany Evropské komise
- Toho se dosáhne navýšením Lineárního redukčního faktoru, jenž udává tempo snižování stropu celkových emisí v systému na roční bázi, a jednorázovým odebráním povolenek z trhu ve výši 70 milionů při vstupu reformy v platnost a dalších 50 milionů v roce 2026
- Postupné odebrání bezplatných povolenek mezi lety 2027 až 2032 pro sektory zahrnuté v CBAM
- Zavedení systému „bonus-malus“, kdy by nejvíce inovační projekty dostaly dodatečné povolenky zdarma
- Využití výnosů výhradně na klimatické účely/opatření
- Zavedení systém EU ETS II, zahrnujícího dopravu a vytápění, již od roku 2024, přičemž obytné budovy a soukromá doprava by měly být zahrnuty až od roku 2029
- Využití části výnosů z EU ETS II pro Sociálně-klimatický fond, který by měl pomoct nízko-příjmovým rodinám/obyvatelům EU
CBAM
Volné povolenky pro sektory, jež budou zahrnuty do systému CBAM, budou dle návrhu zredukovány na 93 % v roce 2027, 84 % v roce 2028, 69 % v roce 2029, 50 % v roce 2030, 25 % v roce 2031 a 0 % v roce 2032. Až poté má být mechanismus CBAM plně implementován.
Ekvivalentní hodnota výnosů z CBAM by měla putovat z rozpočtu EU na podporu zelené transformace v rozvojových zemích.
Ceny povolenek podpořeny energetickou krizí
Ceny emisních povolenek v krátkodobém horizontu pravděpodobně zůstanou, po návrhu Evropského parlamentu, v rozmezí mezi 80-90 EUR/t CO₂, jak informuje zahraniční portál Montel. Následovat bude vyjednávání s členskými státy EU, které rozhodne o finální podobě reformy.
Cena povolenek je podpořena energetickou krizí v EU, které nutí státy uvádět do provozu oproti plynovým elektrárnám emisně náročnější uhelné elektrárny.
Zdroj: oenergetice.cz
