V rámci obnovitelných zdrojů energie v Evropské unii produkuje nejvíce bioenergetika. V obecném povědomí přitom převládají spíše fotovoltaické panely na střechách domů nebo větrné parky našich západních sousedů.
Podle dostupných dat Eurostatu z roku 2017 je podíl jednotlivých obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě v zemích Evropské unie tvořen z zhruba 58,6 % energií z biomasy. V Evropské unii je tak v současnosti nejvýznamnějším lokálním a uhlíkově neutrálním zdrojem obnovitelné energie.
Biomasa je z energetického hlediska každý materiál rostlinného nebo živočišného původu, který lze energeticky využít nebo z něj vyrobit palivo. Druhů je mnoho a mezi nejčastěji používané patří dřevní štěpka, bioplyn nebo tekutá biopaliva, a lze ji energeticky využívat v dopravě, při výrobě tepla i k výrobě elektřiny.
Většina rostlinné biomasy je produktem nebo vedlejší surovinou z dřevařství či zemědělství, například palivové dřevo, lesní zbytky a dřevní zbytky z průmyslové výroby. Nedřevní biomasa pochází ze zemědělství a zahrnuje zemědělské plodiny, zbytky plodin a odpad ze zemědělské výroby. Ostatní organická biomasa tvoří zejména živočišný a různý komunální odpad.
Energie z biomasy páteří EU
Přestože podíl ostatních druhů OZE na úkor biomasy v dalších letech spíše poroste, tvoří energie z biomasy páteř proměny energetiky opouštějící fosilní zdroje. Evropská bioenergetická asociace Bioenergy Europe spočítala, že sektor, který zastupuje, reprezentuje v EU-28 roční obrat kolem 60,6 miliard eur a kolem 703 200 pracovních příležitostí.
Biomasa reprezentuje v EU-28 roční obrat kolem 60,6 miliard eur a 703 200 pracovních příležitostí.
Biomasa je nejen z většiny skutečně evropským zdrojem – dovoz do EU dosahuje necelých 5 % evropské spotřeby, což je v ostrém kontrastu s tím, že dovážíme 78 % fosilních paliv – ale zejména díky uhlíkové neutralitě přispívá k nižším emisím skleníkových plynů. Podle propočtů asociace Bioenergy Europe, která zastupuje výrobce energie z biomasy v celé Evropě, sektor uspořil zhruba 7 % emisí skleníkových plynů v EU-28 (303 milionů tun CO2), což představuje zhruba roční emise CO2 Španělska.
Evropská unie a její členské státy budou mít co dělat zejména v oblasti vytápění (a chlazení), které představuje většinu naší spotřeby, a také v dopravě, pokud chtějí do roku 2050 tvořit první klimaticky neutrální kontinent na světě. To by si přála Evropská komise ve své strategii Zelená dohoda pro Evropu z prosince loňského roku. Výzev v krátkodobém horizontu je více než dost. Přepracovaná evropská směrnice na podporu využívání obnovitelné energie z roku 2018 přináší nové ambicióznější cíle, zároveň však klade nové požadavky.
Kritéria udržitelnosti
Producenti biomasy a energie budou muset prokazovat, že splňují takzvaná kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů. V principu to znamená, že například zemědělská biomasa pro výrobu energie se nesmí pěstovat tam, kde by to ohrožovalo biologickou rozmanitost nebo na úkor lesních pozemků. Těžba lesní biomasy pak musí být udržitelná, se zajištěním obnovy lesa, ochrany přírody, zachováním a zlepšením dlouhodobé produkční kapacity lesa apod.
Evropská legislativa klade také nové požadavky na úsporu emisí skleníkových plynů. Oproti fosilním palivům musí paliva z biomasy v elektroenergetice a teplárenství uspořit nejméně 70 % emisí skleníkových plynů (zařízení zprovozněná po roce 2020) resp. 80 % (zařízení zprovozněná po roce 2025). Energie z biomasy, která tato kritéria nesplní, nedosáhne na podporu z veřejných zdrojů a členské státy si ji nemohou započítat do plnění cílů pro podíl 32 % OZE v roce 2030.
Výhled do budoucna
Energie z biomasy jako náhrada za spalování fosilních paliv je jedním z klíčových opatření pro zmírnění změny klimatu, a to za předpokladu, že je vyráběna udržitelně a efektivně (IPCC, Bioenergy). Bioenergetika by se podle dostupných odhadů mohla na celosvětové spotřebě energií v roce 2050 podílet z jedné desetiny až z jedné třetiny. Velkou výhodou energie z biomasy je její rozmanitost. Dodává elektřinu i vytápění, zajišťuje paliva pro dopravu a dokáže využít jak cíleně pěstovanou biomasu, tak odpady a vedlejší produkty ze zemědělství a průmyslu nebo domácností. Energie z biomasy přináší mnoho příležitostí, jak na jedné straně snižovat emise skleníkových plynů a na druhé přispívat k rozvoji venkovských oblastí, zemědělství a udržitelné péči o krajinu a přírodní zdroje.
Dnes dosahuje výroba bioenergie 5,7 EJ (trilionů joulů) (data z roku 2017 pro EU-28). Potenciál bioenergetiky v Evropě studie odhadují na 7-31 EJ v roce 2050 (Faaij 2018). Pro srovnání, dnešní spotřeba energie v EU se pohybuje kolem 68,1 EJ. Zmíněný potenciál by tak orientačně představoval 10-46 % naší dnešní spotřeby energií. Do rešerše byl zahrnut potenciál cíleně pěstované zemědělské biomasy, zbytky ze zemědělství, lesní biomasa a biologicky rozložitelné odpady (viz. Graf 4).
Z uvedeného rozpětí je patrné, že odhadovat potenciál bioenergetiky je nelehký úkol. Zahrnuje množství druhů biomasy a způsobů, jak ji využít pro výrobu energie. Jen obtížně lze předvídat, v jakém tržním a politickém prostředí se bude sektor dále rozvíjet, a jakým způsobem bude zajištěn udržitelný management zdrojů biomasy. Potenciál bioenergetiky také ovlivní pokračující změna klimatu, a s tím spojené změny ve srážkách, růst teplot, extrémních projevů počasí a proměny ve výnosech zemědělských plodin. Celosvětově nemusí jít o velký dopad, v určitých oblastech však ano, a zatím máme jen omezené schopnosti tyto dopady předpovídat (IPCC. AR5, WG3).
