Evropská unie plánuje zpřísnit svůj systém obchodování s emisemi a rozšířit jej do nových odvětví, aby rychleji snížila emise skleníkových plynů. V neděli o tom informovala agentura Bloomberg.
Podle návrhu zákona, který měla agentura Bloomberg k dispozici, plánuje Evropská komise v rámci dosud největší revize evropského systému obchodování s emisemi skleníkových plynů (EU ETS) jeho působnost od roku 2023 rozšířit na námořní dopravu a vytvořit související systém obchodování pro vytápění a silniční dopravu.
Reforma, která má být představena 14. července, má také zvýšit tempo, jakým se každoročně snižují limity vypouštěných skleníkových plynů, a zpřísnit pravidla pro bezplatné přidělování povolenek.
Změny jsou součástí širšího balíčku, který má zavést změny ve všech odvětvích, od energetiky přes obchod až po dopravu, aby snižování emisí bylo v souladu s ambiciózní strategií, jejímž cílem je učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent na světě.
V rámci tzv. evropského právního rámce pro klima (EU Climate Law) byl cíl snížení emisí v regionu do roku 2030 navýšen na nejméně 55 % oproti úrovni z roku 1990. Předchozím cílem bylo snížení o nejméně 40 %.
“Systém obchodování s emisemi je základním nástrojem, který má EU pomoci dosáhnout vyššího cíle pro rok 2030 a úspěšného a spravedlivého přechodu ke klimatické neutralitě do roku 2050,” uvedla Komise v dokumentu.
Komise se k návrhům právních předpisů nevyjádřila. Návrh se může před přijetím ještě změnit. Legislativu musí následně schválit vlády členských států a Evropský parlament v procesu, který často trvá přibližně dva roky a někdy i déle.
Zrychlení snižování emisního stropu
Zatímco v současné době je systém EU ETS navržen tak, aby do roku 2030 zajistil snížení emisí o 43 % oproti úrovni z roku 2005, nedávná analýza EU ukazuje, že pokud by se právní předpisy nezměnily, dosáhlo by se podle dokumentu snížení o 51 %. To by však stále nestačilo k tomu, aby byl systém v souladu s novým klimatickým cílem pro příští desetiletí.
Proto chce Komise zvýšit tempo, jakým se snižuje limit vypouštěných skleníkových plynů, tzv. lineární redukční faktor. Ten by se zvyšoval od roku následujícího po vstupu novelizovaného zákona o emisích v platnost.
Přesná hodnota nového redukčního faktoru zůstala v dokumentu nezmíněna. Rychlejší tempo snižování emisí by bylo spojeno s jednorázovým snížením emisního stropu tak, aby byl “v souladu s touto úrovní ročního snižování”.
Odstraňování povolenek z trhu
Podle návrhu zákona chce exekutiva EU také zlepšit tzv. rezervu tržní stability (MSR), klíčový nástroj k zadržování nadbytečných emisních povolenek. MSR, která za určitých podmínek automaticky z trhu odstraňuje přebytečné povolenky, pomohla po svém schválení v roce 2018 obnovit důvěru investorů a zvýšit ceny povolenek.
Parametry rezervy by byly upraveny tak, aby v případě, že se počet povolenek na trhu pohybuje mezi 833 a 1096 miliony, byly odčerpány veškeré povolenky nad hranicí 833 milionů. Dokud bude v oběhu více než 1096 milionu povolenek, včetně povolenek pro letectví, zůstane až do roku 2030 míra odčerpávání na úrovni 24 %.
Aby byla zajištěna větší předvídatelnost ohledně povolenek držených v rezervě, byl by jejich počet od roku 2023 omezen na 400 milionů. Povolenky v MSR nad touto úrovní by byly zneplatněny.
Pravidla pro referenční hodnoty, které jsou základem pro přidělování bezplatných povolenek, by dle návrhu byla zpřísněna a jejich přidělování by bylo podmíněno úsilím o dekarbonizaci, aby se podpořilo zavádění nízkouhlíkových technologií.
Náklady na dekarbonizaci
Cena emisních povolenek v systému EU ETS se za poslední dva roky zdvojnásobila, důvodem bylo navýšení klimatických ambicí Evropy, které zároveň přilákalo finanční investory. Referenční cena emisních povolenek se minulý měsíc vyšplhala na rekordních 56,9 EUR/t a některé fondy předpovídaly, že by do konce roku mohla dosáhnout 100 EUR/t.
Aby Komise zmírnila obavy z nákladů na dekarbonizaci, chce změnit způsob, jakým vlády využívají příjmy z aukcí povolenek, a posílit mechanismy na financování nízkouhlíkových technologií. Členské státy EU by nově musely všechny příjmy použít na účely související s klimatem, včetně podpory udržitelné renovace domů pro domácnosti s nízkými příjmy.
Zdroj: Oenergetice.cz
