Jeden stát EU za druhým se připojuje k plánu, pro který se vžil název Zelená dohoda. Naposled to bylo Slovensko, Česko stále otálí. Na udržitelnější budoucnost jsme přitom dobře připraveni. Váháním se jen zkracuje náskok, který můžeme mít.
Cílem plánu, který loni představila Evropská komise, jsou v zásadě dvě věci. Do roku 2030 má dojít ke snížení stávajícího objemu emisí o pětapadesát procent. Za dalších dvacet let by evropská ekonomika měla být klimaticky neutrální. Projekt reflektuje znepokojení z vývoje životního prostředí. Bylo by však zásadní chybou vysvětlovat Zelenou dohodu jako krok zpátky nebo pokus o omezení hospodářského snažení. Naopak. Dohoda vytváří podmínky pro to, aby současná ekonomika hladce překonala přechod ze současné „fosilní“ fáze do technologicky vyspělejší podoby.
Investice, nikoliv dotace
Transformace evropského hospodářství bude vyžadovat značné investice do čisté energie a technologií. Už jenom dosažení průběžného cíle snížení emisí skleníkových plynů o čtyřicet procent do roku 2030 si podle odhadů Evropské komise vyžádá dodatečné roční investice ve výši 260 miliard eur.
Kritici Zelené dohody tuto investici ne zcela korektně prezentují jako dotaci. Čistá energie ale v žádném případě není něco, co by si na sebe jednoduše řečeno nedokázalo vydělat. Naopak, z vlastní praxe ve společnosti Energy financial group vím, že čistá energie je na trhu konkurenceschopná zejména díky klesajícím cenám moderních technologií a dlouhodobě rostoucím cenám energie. Problematické je zejména nastavení stabilních podmínek, za kterých se na trhu budou ceny pohybovat. Zde vnímám velkou výzvu především pro naše zákonodárce. Francouzský nebo švédský příklad ukazuje, že producenti čisté energie nepotřebují dotace, ale jasná tržní pravidla.
Mohlo by vás také zajímat:
FRANCIE A ŠVÉDSKO ROZJELY BIOMETAN. KDY SE PŘIPOJÍ TAKÉ ČESKO?
Jen ta umožňují ekonomický růst, který z čisté energie velmi rychle vytváří zajímavou investiční příležitost.
Krize vyvolaná pandemií koronaviru ukázala, že fondy zaměřené na společensky odpovědné investice a čistou energii byly zpomalením ekonomiky zasaženy daleko méně než „fosilní“ fondy. Například průzkum analytiků S&P ukázal, že fondy zaměřené na trvalou udržitelnost se během pandemie propadly zhruba o pět procent, ostatní přibližně o čtrnáct.
S&P přímo konstatuje, že podnikání navázané na „fosilní“ průmysl je krizemi daleko ohroženější než to, které se snaží o technologický pokrok a ohleduplnost k životnímu prostředí. Důkazem může být nedávný historicky rekordní propad ceny ropy na zápornou hodnotu.
Zelená dohoda pro Česko znamená šanci využít náskok, který si díky činorodosti svých podnikatelů v oblasti čistých energií vytvořilo. Například v oblasti bioplynových stanic se můžeme pochlubit obrovským potenciálem. Na našem území se nachází celkem 574 jednotlivých stanic, přičemž osm z nich je odpadářských. Pouze jedna však vyrábí z odpadů biometan.
Ten je přitom energií s vůbec nejnižší uhlíkovou stopou. Investice spojené se Zelenou dohodou by umožnily v relativně krátkém čase využít maximální potenciál OZE v ČR a zajistit tak kvalitní životní prostředí, dlouhodobou ekonomickou udržitelnost a větší soběstačnost s ohledem na nakupované komodity ze zahraničí.
