Ničivá válka na Ukrajině dramaticky zvýšila potřebu energetické nezávislosti v Evropské unii, která před několika dny oznámila plán na snížení své závislosti na ruském plynu. To si v krátkodobém horizontu vyžádá větší využívání fosilních paliv. V dlouhodobém horizontu by to mělo urychlit přechod na obnovitelné zdroje energie.
Uprostřed děsivé války na Ukrajině a pravděpodobné eskalace sankcí spěchají evropské vlády s hledáním způsobů, jak snížit svou závislost na ruském plynu, a to prostřednictvím znovuotevření nebo odložení uzavření uhelných elektráren v Evropě a nalezením jiných zdrojů plynu. V blízké budoucnosti se kvůli tomu zvýší emise i náklady.
“Vítr a slunce nepatří nikomu.”
Robert Habeck
Současně státy a společnosti hledají způsoby, jak zmírnit svou expozici vůči vyšším cenám ropy a plynu díky šetrnému zacházení s energií, většího využívání levnějších alternativ, jako jsou obnovitelné zdroje energie, a investic do jaderné energetiky. „Vítr a slunce nepatří nikomu,” poznamenal nedávno německý ministr hospodářství a člen Strany zelených Robert Habeck.
Mezinárodní energetická agentura (International Energy Agency) minulý týden představila desetibodový plán, jak snížit závislost na ruském plynu, v němž prosazuje opatření, jako je přesměrování na jiné dodavatele plynu, zvýšení množství skladovaného plynu, urychlení rozvoje větrné a solární energetiky, maximální výrobu bioenergie a jaderné energie a urychlení zavádění tepelných čerpadel, která by nahradila plynové kotle. EU rovněž oznámila plán na dosažení energetické nezávislosti “mnohem dříve než v roce 2030” prostřednictvím většího využívání zkapalněného zemního plynu a skladování energie a rychlejšího zavádění obnovitelných zdrojů energie.
Z dlouhodobého hlediska proto očekáváme, že zvýšený důraz na energetickou nezávislost vedle strukturálního posunu směrem k “čisté nule” urychlí změnu energetiky.
Emise pravděpodobně brzy porostou
V krátkodobém horizontu bude snaha o nezávislost vzhledem k současnému energetickému mixu EU generovat vyšší emise (viz graf 1). EU je ze 40 % závislá na Rusku (90 % veškerého plynu se dováží). Výpadek v dodávkách nelze zcela zaplnit přechodem k alternativním dodavatelům plynu a vybudování větrných a solárních elektráren vyžaduje čas. Bude tedy muset uvažovat o jiných fosilních palivech.
Německo například oznámilo, že by mohlo odložit plánované uzavření některých uhelných elektráren a dokonce zvážit prodloužení životnosti jaderných elektráren, ačkoli právní a technické překážky to mohou znemožnit. Německo se v roce 2011 po havárii ve Fukušimě rozhodlo postupně ukončit provoz jaderných elektráren, což vedlo k větší závislosti země na ruském plynu.
Italský premiér Mario Draghi mezitím prohlásil, že země zváží znovuotevření uhelných elektráren, a snaží se zvýšit domácí těžbu plynu, která v posledních letech klesla. Enel, největší italská energetická společnost, zatím uzavírá uhelné elektrárny v souladu se svými cíli úplného omezení užívání uhlí do roku 2027 a neprozradili žádné plány na opětovné otevření uhelných elektráren. „Minulý týden jsme se společností jednali a ta zůstává odhodlána plnit své dlouhodobé cíle v oblasti dekarbonizace, ačkoliv uznává nejistotu v blízké budoucnosti. Oznámila také, že změní současné plány přestavby dvou uhelných elektráren na plyn a místo toho zkoumá možnost jejich využití pro skladování energie z obnovitelných zdrojů,“ popisuje Matthew Jennings, investiční ředitel týmu akciového portfolia Fidelity International.
Evropské energetické společnosti pravděpodobně navýší skladování energie jak plynu, tak obnovitelných zdrojů, a také budou získávat více plynu ze severní Afriky a Blízkého východu.
Urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie pro dosažení nezávislosti a „čisté nuly“
Kromě hledání alternativních zdrojů fosilních paliv signalizovaly evropské země dlouhodobé plány na urychlení přechodu k čisté nule.
Německo, které si dříve stanovilo cíl nulové čisté spotřeby do roku 2040, jej nyní posunulo na rok 2035 a věří, že až 80 % svého cíle může dosáhnout do roku 2030. Německý ministr pro klima Oliver Krischer o této změně informoval na Twitteru jako o způsobu, jak se postavit na stranu Ukrajiny. Podobné záměry naznačily i další evropské země, ačkoli zatím žádná jiná svůj čistý nulový cíl znovu nestanovila. V době psaní tohoto článku nedošlo k žádnému skutečnému přerušení dodávek ropy a plynu do Evropy. Země se však na tuto možnost připravují a ceny v důsledku toho výrazně vzrostly. To představuje další stimul k přechodu na levnější energii.
V posledních letech výrazně klesly náklady na výstavbu a provoz technologií obnovitelných zdrojů, což umožňuje urychleně realizovat dosažení cílů čisté nulové spotřeby. Například náklady solární energie klesly za posledních 10 let přibližně o 80 %. Zvýšení investic a uplatnění technických znalostí ve vysoce odborných ekonomikách, jako je Německo, by mohlo náklady dále snížit. Mohly by se také celkově urychlit schvalovací procesy, které odráží geopolitické a environmentální potřeby.
Překážky zůstávají
Ceny hlavních komodit potřebných pro energetickou transformaci (např. oceli a hliníku) však rostly již před invazí na Ukrajinu v důsledku epidemie Covidu-19 kvůli vysoké poptávce a v posledních týdnech se ještě zvýšily.
Vzácné kovy potřebné pro elektromotory, fotovoltaické články a baterie by mohly být obzvláště citlivé na tlak na ceny, protože jejich produkce je soustředěna do dvou zemí – Ruska a Číny. Zachování přístupu k těmto klíčovým dodavatelským řetězcům bude mít zásadní význam pro úspěšný přechod na obnovitelné zdroje energie.
Problémem zůstává přerušování dodávek energie. Nepravidelný výkon větrných a solárních zdrojů znamená, že k všeobecnému přijetí těchto zdrojů bude třeba značného pokroku v technologiích skladování.
Po invazi na Ukrajinu začínají trhy tuto zvýšenou potřebu reflektovat. Například nedávné pohyby cen akcií společností zabývajícími se vodíkovými technologiemi naznačují, že někteří investoři nyní věří, že tyto technologie, která zatím nebyly ve velkém měřítku vyzkoušeny, jednoho dne poskytnou nějaké odpovědi.
S pokračující válkou na Ukrajině jsou výhody odklonu od energetického systému závislého na dovozu fosilních paliv ještě jasnější. Přestože přechod na nový systém stále ještě stojí před výzvami, můžeme doufat, že v nepříliš vzdálené budoucnosti bude evropská energetická síť čistší a soběstačnější.
Zdroj: Fidelity International
