Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny v tyto dny projednává zásadní návrhy novel zákonů, které mohou otevřít nástup moderní energetiky v Česku. První jednání proběhlo koncem minulého týdne, 3. února.
První z nich, zákon o podporovaných zdrojích energie, obsahuje návrh na zavedení tržní soutěže o podporu, tzv. aukcí nových kapacit. Vládou schválené znění však navzdory dlouhodobé kritice odborníků nepočítá s provozní podporou nejlevnějšího obnovitelného zdroje: fotovoltaických elektráren. Druhým klíčovým bodem bude také energetický zákon, ve kterém chtějí poslanci navrhnout dlouho očekávané zakotvení pojmu akumulace a zavedení licence pro ukládání energie. Oborová sdružení působící v moderní energetice doporučují poslancům schválit právě tyto změny, které zajistí stabilní rozvoj obnovitelných zdrojů i akumulace energie.
O návrhu zákona budou poslanci rozhodovat v době, kdy se po celém světě odstavují z ekonomických důvodů uhelné elektrárny. Ty se stávají nekonkurenceschopné v zemích, kde jejich negativní dopad na životní prostředí vyvažují povinné emisní povolenky. Právě proto je již nyní nutné budovat nové kapacity levných obnovitelných zdrojů, mezi které patří právě solární nebo větrné elektrárny. Je nutné, aby se Česko připravilo na dobu po roce 2030, kdy se může uhelná energetika dostat do vážných ekonomických problémů.
Naopak obnovitelné zdroje jsou dnes levnější než kdy předtím a mohou za to i dobře nastavené aukce. „Aukce se s úspěchem osvědčily v řadě evropských zemí. Třeba v Německu nabízeli investoři do solárních elektráren ještě v roce 2010 v přepočtu přes sedm korun za kilowatthodinu. Dnes ji rádi prodají za téměř sedmkrát nižší cenu. Zavedli je i v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Česko je tak poslední stát V4, který rozvoj nejlevnějších obnovitelných zdrojů brzdí,“ uvedl analytik Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Madej.
Naráží tak na fakt, že vláda Andreje Babiše poslala do sněmovny paragrafové znění novely zákona o podporovaných zdrojích, která sice otevírá příležitost pro zavedení aukcí v Česku, ovšem bez solárních elektráren. To loni kritizovala i Evropská komise ve svém hodnocení plánu na podporu obnovitelných zdrojů: „Není jasné, zda bude po letech stagnace stačit k urychlení růstu obnovitelných zdrojů například výstavba geotermálních zdrojů nebo přidání 2 GW fotovoltaických elektráren během tohoto desetiletí,” konstatuje se v unijním dokumentu v reakci na prohlášení české vlády, že rozvoj obnovitelných zdrojů zajistí novelou zákona o podporovaných zdrojích. Onu nejistotu podle Komise způsobuje fakt, že Česko nechce podporovat rozvoj solární energetiky prostřednictvím aukcí, tedy tržní soutěže o podporu.
„Vláda dosud odmítala aukce pro fotovoltaické elektrárny, i když příklady ostatních států ukazují, že jde o velice efektivní nástroj umožňující dosáhnout nejlepších cen pro spotřebitele. Velké solární elektrárny jsou přitom ekonomicky nejdostupnějším opatřením pro dekarbonizaci české energetiky. Chybu vlády mají nyní šanci opravit právě poslanci,“ říká programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Zavedení stabilního systému podpory, který v sobě zahrnuje také aukce a další opatření, zajistilo jen během roku 2020 růst fotovoltaiky například v Nizozemí o téměř 3 000 MW, v Polsku o 2 200 MW nebo Maďarsku o 600 MW.
Nejistá budoucnost
Novela zákona o podporovaných zdrojích obsahuje také návrh na řešení údajné překompenzace podpory obnovitelných zdrojů. Vládní návrh změny zákona přitom obsahuje diskriminativní opatření vůči jednotlivým podporovaným zdrojům, nejvíce pak vůči fotovoltaice. Podobný přístup tak ještě více podporuje obavy Evropské komise z nestability investičního prostředí v Česku. V již uvedeném hodnocení Komise uvedla: „Není jasné, jestli Česko zlepší investiční klima, které stále ovlivňují retroaktivní změny ve financování.”
S tímto postřehem Evropské komise souhlasí zejména zástupci Solární asociace: „Aktuálně připravovaná novela zákona o podporovaných zdrojích má spíše potenciál sektor obnovitelných zdrojů zničit, než jej podpořit. Vláda chce skrze novelu snížit podporu pro stávající solární elektrárny o další desítky procent, a to na takovou úroveň, že firmy nebudou schopné splácet úvěry,” doplňuje reálné hrozby ke komentáři Komise Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace. „Pak vláda nemůže od stejných firem očekávat, že budou investovat desítky miliard do rozvoje nových zdrojů,” dodává Krčmář.
Šance pro akumulaci
Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny bude také projednávat vládní návrh novely energetického zákona o podmínkách podnikání v energetických odvětvích. Koalice poslanců přitom navrhne pozměňovací návrh, který hovoří o zakotvení pojmu akumulace a zavedení licence pro ukládání energie do energetického zákona. Podle Asociace pro akumulaci energie (AKU-BAT CZ) nasazení akumulátorů bez jakýchkoliv provozních dotací sníží výdaje státu na stabilizaci elektrizační soustavy. Ročně na ně stát vynakládá okolo 5 miliard korun z peněz daňových poplatníků a spotřebitelů energie.
Velkokapacitní baterie jsou jedním z důležitých prvků zajišťující ideální mix pro stabilitu elektrizační soustavy. Česká republika se tak může zařadit mezi země, které to myslí s moderní energetikou vážně. Využití bateriových systémů či vodíkových úložišť je běžné ve většině zemí západní Evropy. Pozměňovací návrh navrhuje zavedení licence pro akumulaci všech typů a bez jakékoliv provozní podpory. Technologicky neutrální definice by tak po letech snah umožnila rozvoj nejen bateriovým systémům, ale také vodíkových úložišť a celkově technologie Power-2-gas, či ukládání do tepla Power-2-heat a další technologie ukládání energie.
„Současný návrh má podporu napříč politickým spektrem a vnímáme ho jako významný impuls pro posun k moderní energetice. Na zavedení licence na akumulaci navíc čekají v Česku technologické firmy, velké energetické společnosti, banky, provozovatelé obnovitelných zdrojů, průmyslové podniky, moderně smýšlející teplárny nebo univerzity,“ říká Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie (AKU-BAT CZ).
Zdroj: Svaz moderní energetiky, oze.tzb-info.cz
