Zelený vodík je poprvé levnější než vodík ze zemního plynu

Zelený vodík z obnovitelných zdrojů energie se měl stát konkurenceschopným až za několik let. Rostoucí cena zemního plynu způsobená nejistotami ohledně dodávek z Ruska však způsobuje, že zelený vodík je již nyní v mnoha částech světa levnější než vodík získávaný ze zemního plynu.

Protože tzv. zelený vodík neboli vodík vyrobený za využití elektřiny z obnovitelných zdrojů energie byl více než dvakrát dražší než tzv. šedý vodík vyrobený z fosilního zemního plynu, nebyl průlom v této budoucí technologii očekáván dříve než za pět až deset let.

Vzhledem k tomu, že cena plynu vzrostla na novou rekordní úroveň, je však zelený vodík cenově srovnatelný, někdy i dokonce levnější než šedý vodík. Nastalá situace a snaha snížit závislost na ruském plynu by tak mohla výrazně urychlit rozmach vodíkového hospodářství.

“Změna už je tady. Všude tam, kde je výroba zelené elektřiny levná, například ve Skandinávii díky vodní energii nebo v Namibii díky větru a slunci, jsou produkty power-to-X, jako je zelený čpavek, již nyní levnější než fosilní alternativa,” vysvětluje Michael Sterner odborník na vodík z Technické univerzity v Regensburgu.

Analytici z Bloomberg New Energy Finance (BNEF) dokonce podle posledních výpočtů uvádí, že zelený vodík je v některých částech Evropy, na Blízkém východě a v Africe již levnější než fosilní vodík ze zemního plynu. Podle BNEF stojí v současnosti v těchto regionech jeden kilogram šedého vodíku 6,71 amerických dolarů, zatímco u zeleného vodíku je to 4,84 až 6,68 USD za kilogram.

Cena zemního plynu je meziročně na více než šestinásobku

Důvodem je především cena zemního plynu, která po vypuknutí války na Ukrajině opět vzrostla. V současné době dosahuje cena plynu v nejlikvidnějším evropském obchodním bodu TTF necelých 100 EUR/MWh, což je stále skoro pětinásobek ceny plynu před rokem.

“Ještě před rokem jsme byli na 350 eurech za tunu šedého čpavku, zatímco zelený čpavek stál 600 až 700 eur. Nyní, když se cena zemního plynu znásobila, se to obrátilo,” vypočítává Sterner.

Zelený vodík je důležitým stavebním kamenem pro úspěch přechodu na novou energetiku. Vyrábí se pomocí elektrolýzy z obnovitelné elektrické energie, například z větru a slunce. Při tomto procesu se voda pomocí elektřiny rozkládá na kyslík a vodík.

Pokud se k elektrolýze používá ekologická elektřina, je i konečný produkt odpovídajícím způsobem ekologický. Největší poptávku odborníci v současnosti vidí v průmyslu, lodní dopravě a letectví. Všude tam, kde je použití baterie dražší nebo obtížně realizovatelné.

“Najednou může být pro průmysl ekonomičtější používat zelený vodík než šedý vodík. Tento vývoj by jinak trval roky,” říká Nils Aldag generální ředitel společnosti Sunfire, výrobce elektrolyzérů z Drážďan.

Průmysl již reaguje

Průmysloví giganti jako Siemens Energy, Linde a Air Liquide reagují na tento vývoj masivním rozšiřováním svých kapacit na výrobu zeleného vodíku. Teprve nedávno společnost Thyssen-Krupp oznámila, že svou divizi elektrolýzy uvede na burzu pod názvem Nucera. Evropská unie očekává, že se instalovaný výkon elektrolyzérů v Německu do roku 2030 znásobí ze současného 1 GW na 40 GW.

Díky novým ekonomickým podmínkám zaznamenávají společnosti zaměřené na vodík výrazný nárůst poptávky.

“Zejména v námořním sektoru vidíme, že projekty se nyní realizují rychleji, protože se zvýšil odběr,” uvádí Cyril Dufau-Sansot, generální ředitel a spoluzakladatel společnosti Hy2Gen.

Tento start-up se sídlem ve Wiesbadenu plánuje a provozuje ekologické vodíkové projekty se zvláštním zaměřením na lodní dopravu. Dufau-Sansot je přesvědčen, že vysoké ceny plynu urychlí rozvoj vodíkového hospodářství, “protože se rychleji vyplatí”. Společnost Sunfire rovněž hlásí rostoucí poptávku po svých elektrolyzérech vzhledem k současné situaci.

Teprve nedávno dánská přepravní společnost Maersk oznámila, že společně s dalšími pěti společnostmi, včetně Air Liquide, plánuje v Singapuru postavit první ekologickou továrnu na výrobu e-metanolu v Asii. Závod, který má být postaven do konce roku 2022, bude přeměňovat oxid uhličitý na ekologický e-metanol. Přepravní společnost usiluje o minimální výrobní kapacitu 50 000 tun ročně. Zelený metanol se bude vyrábět ze zeleného vodíku.

V Německu je zelený vodík stále dražší

“Věci se teď daly opravdu do pohybu. Zelený vodík je nyní dražší pouze v Německu,” říká Sterner.

Na rozdíl od jiných zemí trvá německá vláda u projektů elektrolýzy v Německu na zásadě adicionality. To znamená, že zelený vodík lze vyrábět pouze z větrných a solárních parků, které jsou pro tento účel dodatečně vybudovány, což má vliv na náklady na zelený vodík, uvádí Handelsblatt.

“A to zase závisí na schvalovacích procedurách obcí, které často trvají roky,” kritizuje situaci Sterner.

Ministr hospodářství Robert Habeck ve svém novém velikonočním balíčku opět výrazně zvýšil cíl pro instalovaný výkon elektrolyzérů v Německu. Do roku 2030 má být postaveno 10 GW. Řada rozsáhlých projektů je sice ve fázi plánování, ale vzhledem k současnému instalovanému výkonu dosahujícímu pouhých 60 MW, zní realizace 9540 MW v příštích sedmi a půl letech velmi ambiciózně.

Zdroj: Handelsblatt, oenergetice.cz